Čechy Čechům? Tuhle politiku v nové koalici razí Tomio Okamura. Ke škodě samotných domorodců. Kdyby SPD zůstala u odporu k migračnímu paktu, bylo by vše v pořádku. Nikdo nechce, aby nám Evropská unie nutila přiběhlíky z afrických a muslimských zemí, kteří představují bezpečnostní hrozbu a finanční zátěž. Jenže tato xenofobní partaj tu nechce nikoho.
Ani Ukrajince, kteří se dobře integrují a pracují a vlastně nejraději vůbec nikoho, byť by představoval pro zemi přínos. Chová se tak nejen nenávistně, leč i hloupě.
Karel Havlíček přišel s hospodářskou strategií, jejíž součástí je i nalákání sto tisíc kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Ale SPD řekla NE! Takže v programu o tom není ani slovo. Uvidíme, jak se tento souboj mezi pragmatickými byznysmeny a fanatickými národovci vyvine dál, ale měli bychom držet palce hnutí ANO, protože jeho přístup přináší prosperitu, ten opačný pouze bídu. V současné demografické situaci si může blahopřát každá země, které roste počet obyvatel. V Česku hlavně díky Ukrajincům.
Většina (nejen) evropských států se potýká se stárnutím občanů a úbytkem pracovní síly. V tomto směru jsme šťastnou společností. Jednak máme relativně malý vlastní demografický problém způsobený nízkou porodností, jednak je dorovnáván příchodem cizinců. A pozor, jsme zemí, jež láká i řadu špičkových expertů ze Západu, kteří na Česku oceňují příjemný a bezpečný život. Nicméně zdaleka nejvíce je u nás Ukrajinců, kteří ovšem naopak vykonávají převážně profese, jež nikdo jiný dělat nechce.
Na migraci jsme si zvykli nahlížet negativně hlavně po roce 2014, kdy Evropu zasáhla masivní vlna převážně muslimských hledačů lepšího života. Země, které je přijaly, na to doplatily jak obřími finančními náklady, tak brutálním zvýšením násilné kriminality. My jsme se tomuto osudu dokázali vyhnout díky dvěma faktorům: Za prvé oni sami k nám moc nechtěli, neboť zde nemají své komunity a naše sociální dávky jsou ve srovnání s Německem, Francií či Švédskem nízké. Za druhé, politické scéna se takřka jednotně postavila proti.
Přestože se nám migrační příval vyhnul, způsobil nám škody, a to politické. Tomio Okamura dokázal převážně strašením nájezdníky (kteří přitom nedorazili) ve volbách 2017 získat skoro jedenáct procent hlasů. Etablovala se tím u nás partaji, která těží z nenávisti vůči všemu cizímu. A řídí se heslem „když nemáš Afričany, vraž tam Ukrajince“. Což je iracionální jednání, které poškozuje české národní zájmy. Kromě šíření hněvu a zloby od nás totiž vyhání i ty, které potřebujeme a z nichž bohatneme.
Bez nadsázky lze říci, že o budoucnosti rozhodne demografie. Státy, které se vylidňují, narazí na takřka neřešitelné problémy. Postihne to i nyní prudce se rozvíjející Čínu. Počet jejích obyvatel se má za čtyřicet let snížit o patnáct procent a do konce století o 45 % oproti dnešku. Pro zemi, která dlouhou dobu těžila z přírůstku obyvatel, kdy každý rok přicházelo na pracovní trh více mladých, než odcházelo starých do penze, to znamená šok. My ještě máme šanci se tomuto osudu vyhnout – i díky migraci.
V rozporu s tím, co nám sugeruje SPD, je česká imigrační politika již přes dvacet let postavena právě na přijímání Ukrajinců (případně cizinců z jiných východoevropských zemí) a pak z jihovýchodní Asie (typicky Vietnam). Má to své dobré důvody. Jde o vesměs pracovité lidi, kteří se dobře integrují a jsou s námi v zásadě kompatibilní. Příchod uprchlíků z přepadené země tak zapadá do naší vlastní strategie. Kdo se do ní naopak nehodí, je Tomio Okamura se svou nesmyslnou nenávistí.
Momentálně by bez Ukrajinců doslova „klekla“ řada oborů, jako stavebnictví, doprava, obchod či ošetřovatelské služby. Neměli bychom žádný ekonomický růst a počet obyvatel by nerostl, leč klesal. Ovšemže potřebujeme i špičkové zaměstnance, kteří mají vysokou přidanou hodnotu. Jejich příchodu brání de facto pouze zbytečná byrokracie, kterou slíbil odbourat Karel Havlíček. V čemž se shodne i se zaměstnavatelskými svazy. Můžeme doufat, že vzhledem k počtu mandátů nakonec ANO přetlačí svého menšího partnera.
Česko má všechny předpoklady prosperovat i zásluhou rozumné imigrační politiky. Budeme si vybírat, koho k nám pustíme, nicméně chytří lidé vědí, že pouze našimi vlastním lidmi ekonomiku zkrátka neutáhneme. Zvýšení domácí porodnosti nelze v horizontu několika desítek let čekat, neboť už v této chvíli máme příliš málo mladých žen, jež by teoreticky mohly zvrátit trend. Nemluvě o tom, že moderní dnes zkrátka je děti nemít, takže dalším problémem je otázka, jak případně změnit tuto mentalitu.
Jak si vůbec taková SPD představuje, že zajistí chod běžných služeb bez Ukrajinců? Vezmou si snad její voliči druhé zaměstnání, aby nahradili výpadek pracovníků, kdybychom je skutečně vyházeli? Na to sotva dojde, nicméně je evidentní, že se tato partaj nedrží hesla „Česko na prvním místě“, neboť realizace její politiky by naopak naši zemi poškodila. Stejně jako neochota pustit k nám mnohem více odborníků, kteří mohou „nakopnout“ obory jakými jsou třeba umělá inteligence, obecně elektronika či digitalizace.
Lidský kapitál je hlavním předpokladem úspěchu každé společnosti. Samozřejmě musíme rozvíjet ten domácí, nicméně tam, kde se nám ho nedostává, je správné ho dovézt. A je velkým úspěchem naší země, že nepociťujeme odliv mozků, jako jiné evropské státy – naopak celkově nám ještě nějaké přibývají, neboť ti, co odcházejí, jsou nahrazeni cizinci, převážně z vyspělých zemí. Ale i dělníci mají svůj význam. Takže, sečteno a podtrženo: Xenofobové, běžte do… Ruska!
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Autor: Martin Schmarcz
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
