Aktuálně:

Větrní kmotři varují: Trumpova politika jako hrozba pro klimatické závazky

13.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Větrní kmotři varují: Trumpova politika jako hrozba pro klimatické závazky

Dva průkopníci větrné energetiky bijí na poplach. Zatímco Donald Trump označuje ochranu klimatu za „největší podvod na světě“, Henrik Stiesdal a Andrew Garrad vidí v jeho rétorice symptom mnohem širšího problému.

Politický vítr se mění

„Zdá se, že se mění nálada,“ říká Andrew Garrad, britský inženýr, který spolu s dánským kolegou Henrikem Stiesdalem získal přezdívku „kmotři větru“. Oba muži stáli u zrodu moderní větrné energetiky – Stiesdal navrhl základní principy konstrukce větrných turbín a v roce 1991 vedl instalaci první offshore větrné farmy na světě, Garrad vyvinul počítačové modely pro optimalizaci a certifikaci turbín. Dnes však sledují s obavami, jak se politický vítr otáčí proti technologii, kterou pomáhali budovat. A epicentrem tohoto obratu je Bílý dům.

Donald Trump zahájil systematickou demolici amerických klimatických politik. Podepsal výkonný příkaz k vystoupení z Pařížské dohody, zastavil práce na významných větrných projektech a odstranil zelené pobídky zavedené za prezidenta Joea Bidena. Na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN pak prohlásil: „Pokud se nezbavíte podvodu se zelenou energií, vaše země selžou.“

Globální důsledky

Garrad a Stiesdal však vidí Trumpovu ofenzivu jako symptom širšího jevu. „Tohle není jen americký problém,“ říká Garrad. „Je to něco, co můžete pozorovat ve všech západních zemích.“ Dánská společnost Ørsted, největší světový provozovatel offshore větrných farem, vykázala za třetí čtvrtletí 2025 čistou ztrátu 1,7 miliardy dánských korun. Oproti zisku 5,17 miliardy korun ve stejném období předchozího roku jde o dramatický propad. Akcie společnosti klesly od roku 2021 o více než 80 procent.

Podobně na tom je dánský výrobce turbín Vestas. Jeho generální ředitel Henrik Andersen přiznává, že „cena energie řídí rozhodování“. Přestože má dobře zavedenou dodavatelskou síť v USA, politické změny přinášejí nejistotu.

Nejen o větru

Stiesdal, který odmítl komentovat přímo Trumpovu politiku, hovoří o „fundamentálním nepochopení“ ze strany odpůrců energetické transformace. „Mnoho lidí, kteří by byli nakloněni volit tvrdě pravicové strany, ve skutečnosti těží jak z pracovních příležitostí, tak z ceny energie díky obnovitelným zdrojům,“ říká.

Vědecká komunita mezitím dosáhla drtivé shody o příčinách a hrozbách změny klimatu. Globální teplota poprvé dočasně překročila oteplení o 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. V Česku se průměrná roční teplota od začátku 60. let zvýšila o 2,3 °C – vlny veder představují vážné zdravotní riziko zejména pro seniory a chronicky nemocné.

Politika a byznys

„Tohle není jen problém větrné energie,“ uzavírá Garrad. „Provádět takovou změnu je velmi nebezpečné. A myslím, že se ukázalo, že jde o politický byznys… Je to osobní rozhodnutí politika, který je náhodou dost mocný – a poslalo to šokové vlny všude kolem.“

Když se kmotři větru obávají, možná by bylo dobré poslouchat. Otázka zní, jestli to svět stihne dřív, než bude pozdě.

Zdroj info: CNBC

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.