Aktuálně:

Německo znovu zbrojí: Píše se nová kapitola evropské bezpečnosti?

13.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Německo znovu zbrojí: Píše se nová kapitola evropské bezpečnosti?

Berlín plánuje výrazně zvýšit své obranné výdaje, což vyvolává otázky o budoucnosti evropské bezpečnosti. Je to krok k posílení stability, nebo potenciální zdroj napětí?

Evropská unie dlouho fungovala na nepsané dohodě: Německo financuje, Francie velí. Tento model se však mění. Po ruské invazi na Ukrajinu se Německo rozhodlo pro zásadní obrat – „Zeitenwende“, jak tomu říkají. Do roku 2029 plánuje výrazně navýšit své obranné výdaje, což by mohlo dosáhnout až 3,5 % HDP. 

Francouzské obavy

Ve Francii sledují německé plány s obavami. Prezident Emmanuel Macron se snažil posílit vztahy s Berlínem, ale nedůvěra ve francouzských obranných kruzích přetrvává. Projekt stíhačky budoucnosti FCAS, který měl být symbolem spolupráce, se stal zdrojem sporů. Německo zvažuje alternativy, což pro Paříž představuje varovný signál.

Francie navíc čelí ekonomickým výzvám. Její dluh přesahuje 110 % HDP a rozpočtový deficit je nad 5 %. Německo má díky silnější ekonomice větší prostor pro manévrování, což Paříž znepokojuje.

Polský pragmatismus

Polsko vnímá německé zbrojení pragmaticky. „Pokud chceme kolektivní obranu, nemůžeme říkat: Utrácejte víc, ale ne vy, Německo,'“ říká Marek Magierowski, bývalý polský velvyslanec. Polsko samo investuje do obrany 4,7 % HDP, což je nejvíce v NATO. Přesto zůstává ostražité, zejména kvůli historickým zkušenostem a rostoucímu vlivu krajně pravicové AfD v Německu.

Kam půjdou peníze?

Berlín pečlivě sleduje, kam jeho miliardy poputují. Plánuje využít článek 346 smlouvy o EU, který umožňuje upřednostnit domácí zakázky. To může být příležitost i pro český zbrojní průmysl, který již získal některé zakázky.

Otázkou zůstává, zda německé zbrojení bude skutečně evropské, nebo jen německé s evropskou etiketou. Bundeswehr má sice ambiciózní plány, ale tempo modernizace je pomalé a strategická vize ne vždy jasná.

Evropa potřebuje silné Německo, ale obává se jeho dominance. Berlín se vrací jako vojenský hráč, ale těžiště kontinentu se posouvá na východ. Francie se drží jaderné karty, ale ztrácí ekonomický dech. Starý model, kde Německo platilo a Francie velela, je pryč. Jak bude fungovat nová Evropa, to teprve uvidíme.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.