Aktuálně:

Trump znovu útočí na Evropu: Migrace a energie jako zbraň transatlantické roztržky

11.12.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trump znovu útočí na Evropu: Migrace a energie jako zbraň transatlantické roztržky

Donald Trump si opět našel čas na Evropu. A výsledek není příjemný. Americký prezident ve svém projevu v Pensylvánii varoval starý kontinent, že „imigrace a energetika zničí Evropu“. Vzápětí dodal, že Evropu miluje.

Tahle kombinace výhrůžky a náklonnosti je pro Trumpa typická – jenže tentokrát to není jen rétorika. Jde o systematickou kampaň, která má Evropu donutit k zásadním změnám. A hlavně: k nákupu amerického plynu.

Manifest o „civilizačním zániku“

Minulý týden zveřejnila Trumpova administrativa novou strategii národní bezpečnosti. Dokument vykresluje Evropu jako kontinent v „civilizačním zániku“, sužovaný cenzurou, potlačováním opozice, poklesem porodnosti a ztrátou národní identity. Evropské lídry označil Trump za „slabé“ a „politicky korektní“, kteří „nevědí, co dělat“ v otázce migrace.

Pobouření v Evropě bylo předvídatelné. Za Trumpovou rétorikou ale stojí konkrétní tlak. Prezident varoval Evropskou unii, že pokud nezačne nakupovat více americké ropy a plynu, čekají ji cla „na všech frontách“. Britskému premiérovi Keiru Starmerovi doporučil, aby využil „skvělý zdroj energie“ v Severním moři, jinak prý ve funkci dlouho nevydrží. Větrnou energetiku ve Skotsku pak odbyl poznámkou, že „je stojí celý majetek“.

Evropa mezi ambicemi a realitou

Trumpova kritika přichází v době, kdy Evropa skutečně řeší zásadní výzvy. V prvním čtvrtletí 2025 přicestovalo přes Středomoří nelegálně téměř 31 tisíc migrantů. Nový Pakt o migraci a azylu má plně vstoupit v platnost v červnu 2026 a směřuje k výraznému zpřísnění. Česká republika jde dokonce napřed – od ledna 2026 vstoupí v platnost novela zákona o azylu a migraci.

V energetice se Evropa nachází uprostřed hluboké transformace. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 musela přehodnotit svou závislost na ruském plynu. Ambiciózní cíle pro rok 2030 zahrnují výrazné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a snížení spotřeby energie.

Tahle transformace stojí peníze a čas. Trump to evidentně považuje za slabost. A možná má částečně pravdu – Evropa je v energetice zranitelnější, než by si chtěla připustit.

Amerika na prvním místě, Evropa na rozcestí

Trumpova kritika evropské migrační a energetické politiky není nová – napadá ji od své první prezidentské kampaně v roce 2015. Tentokrát ale jeho slova dostávají konkrétnější obrysy. „Řekl jsem Evropské unii, že musejí vyrovnat svůj obrovský deficit s USA rozsáhlými nákupy naší ropy a plynu,“ prohlásil nedavno na sociálních sítích.

Jde mu o obchod, o energetickou dominanci, o geopolitický vliv. A Evropa zatím neví, jak reagovat.

Evropská komise se vyjádřila, že „nemůže akceptovat hrozbu vměšování do své politiky“, zároveň ale zdůraznila, že je „velmi potěšena a vděčná“ za své „vynikající lídry“, jako je Ursula von der Leyen. Tahle diplomatická akrobacie ale neřeší základní otázku: jak reagovat na partnera, který vás veřejně kritizuje a zároveň vyhrožuje cly? Odpověď zatím osciluje mezi obranou a nejistotou. A to není pozice síly.

Láska skrze výhrůžky

Trump si zjevně myslí, že Evropa je zranitelná. Migrace rozděluje evropské společnosti, energetická transformace je nákladná a politicky citlivá. Jeho strategie „lásky skrze výhrůžky“ ale může mít opačný efekt – posílit evropskou snahu o strategickou autonomii.

Dokáže Evropa najít vlastní cestu mezi americkým tlakem a vlastními ambicemi? Nebo se nakonec podvolí a začne nakupovat americký plyn jen proto, aby se vyhnula clům?

Odpověď poznáme v příštích měsících. A bude to odpověď, která definuje transatlantické vztahy na roky dopředu. Pokud ovšem Trump mezitím nezačne útočit na někoho jiného.

Zdroj info: TASR, teraz.sk

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.