Evropská unie se dohodla na snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 oproti úrovni z roku 1990. Zároveň ale odložila zavedení kontroverzního systému emisních povolenek ETS2, který se dotkne vytápění domácností a silniční dopravy, z roku 2027 na rok 2028. Dohoda, kterou uzavřeli zástupci Evropského parlamentu a Rady EU, kombinuje ambiciózní klimatické cíle s pragmatickým přístupem k jejich naplňování.
Kompromis mezi ambicí a realitou
Nový klimatický cíl pro rok 2040 je právně závazný a představuje další krok k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Dohoda však obsahuje určitou flexibilitu – průmyslová odvětví budou muset snížit emise o 85 procent, zbývajících pět procent bude možné pokrýt nákupem zahraničních uhlíkových kreditů. EU tak bude moci platit rozvojovým zemím za projekty snižující emise, například za výsadbu lesů nebo investice do obnovitelných zdrojů.
„Evropa se sjednotila kolem našeho jasného směřování ohledně klimatické politiky – založené na vědě a chránící naší bezpečnost a konkurenceschopnost,“ prohlásil dánský ministr pro klima Lars Aagaard. Otázkou zůstává, zda tento kompromis skutečně ochrání konkurenceschopnost evropského průmyslu, nebo jen oddálí nutné strukturální změny.
ETS2 přichází o rok později
Odložení systému ETS2 je pro mnoho domácností a firem dobrá zpráva. Tento mechanismus zavede emisní povolenky na paliva používaná v budovách a silniční dopravě, což v praxi znamená zdražení benzinu, nafty i zemního plynu na vytápění. Původně měl začít fungovat v roce 2027, nyní to bude až v roce 2028.
Podle odborníků má odklad své opodstatnění. V sektorech, kde již emisní povolenky platí, klesají emise o deset procent rychleji, aniž by docházelo k přesouvání výroby. ETS2 by tedy měl fungovat podobně – motivovat k přechodu na čistší technologie. Jenže zatímco průmysl měl na adaptaci roky, domácnosti a menší firmy dostanou o rok navíc na přípravu.
Co to znamená pro Česko
Pro Českou republiku, která patří k zemím s vyšší závislostí na fosilních palivech, představuje dohoda výzvu. Vláda sice aktualizovala strategické dokumenty, aby reflektovaly nové evropské závazky, ale tempo transformace bude muset výrazně zrychlit. Přinejmenším v oblasti vytápění domácností a dopravy, kde je prostor pro úspory emisí značný.
Méně pozitivní zprávou je, že EU pokračuje v postupném ukončování bezplatných emisních povolenek pro průmysl. Mezi lety 2026 a 2034 budou bezplatné alokace postupně rušeny, což zvýší tlak na české firmy, které se už dnes potýkají s vysokými energetickými náklady. Průmysl tak bude muset investovat do modernizace rychleji, než možná plánoval.
Cesta k neutralitě
Dohoda vstoupí v platnost dvacet dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Evropská komise pak bude každé dva roky hodnotit pokrok s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým údajům a mezinárodní konkurenceschopnosti. Emise skleníkových plynů v EU v roce 2023 klesly o sedm procent oproti předchozímu roku – trend je tedy pozitivní.
Stačí to ale? Dokáže Evropa udržet krok s technologickým vývojem a zároveň neztratit konkurenceschopnost vůči regionům, kde klimatická regulace prakticky neexistuje? Odpověď přinesou příští roky. A možná i cena emisní povolenky, která aktuálně činí 82,44 eura za tunu CO2.
Zdroj info: ČTK
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
