Aktuálně:

Třídění obalů z pěnového polystyrenu se vyplatí ekologicky i ekonomicky, ne všichni toho však využívají 

27.09.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Třídění obalů z pěnového polystyrenu se vyplatí ekologicky i ekonomicky, ne všichni toho však využívají 

Každý rok v Česku skončí jako odpad přibližně 6000 tun obalů z pěnového polystyrenu (zkr. EPS). Materiál lze ovšem plně zrecyklovat a v tuzemsku existuje i dostatečné množství firem, které jej mohou odebrat či dokonce odkoupit k recyklaci. I přes ideální podmínky, velká část výrobců a distributorů potravin, kteří obaly z EPS využívají ve velkém, této možnosti nevyužívá. Mezi světové premianty v této oblasti patří s 90% podílem recyklace např. Norsko, Dánsko či Nizozemí. 

Polystyren je 100% recyklovatelný materiál, záleží ovšem na stavu, ve kterém je sesbírán. „Když se odpadový polystyren díky oddělenému sběru povede získat čistý, po zpracování (rozdrcení či zkompaktování) lze prodat s vyšší přidanou hodnotou,“ připomíná Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Čistý odpadový polystyren se typicky využívá na výrobu izolačních desek nebo obalových tvarovek, přičemž cena za jeho odkoupení může činit až 20 000 Kč/tunu. Běžně znečistěný polystyren, dotříděný např. ze žlutých kontejnerů, lze využít do lehčených betonů, podlahových izolačních směsí nebo sypaných tepelných izolací, jeho výkupní cena činí až 4 000 Kč/tunu.

Díky skvělým tepelněizolačním vlastnostem se obalový polystyren využívá mimo jiné pro přepravní boxy na potraviny, příkladem jsou fishboxy na přepravu čerstvých ryb. S fishboxy se nejčastěji setkáváme u zpracovatelů, na trzích, v přístavech nebo u distributorů a výrobců potravin. Ideálním postupem, poté, co se z nich stane odpad, by mělo být jejich vytřídění a následný prodej recyklátorovi. Polystyrenové obaly jsou 100% recyklovatelné a k jejich sběru, třídění a následné recyklaci jsou v Česku ideální podmínky i dostatek kapacit. „Fishboxy z EPS využíváme zejména protože jsou hygienické, snadno stohovatelné a mají nízkou hmotnost. Materiál navíc dokáže udržet potřebnou teplotu, což šetří energii při přepravě a skladování v celém logistickém řetězci. Všechen použitý obalový polystyren následně třídíme a nabízíme k odkoupení. Každý rok slisujeme zhruba 36 tun fishboxů z EPS. Je to cesta k větší udržitelnosti distribučního procesu a zároveň je pro nás recyklace výhodná i z důvodu ekonomické návratnosti“, říká Jan Kanina, vedoucí provozně-technického oddělení společnosti Bidfood, českého zpracovatele chlazených ryb.

„I přes snadnou cestu k recyklaci použitých fishboxů, která je spojená s finanční kompenzací, se v tuzemsku stále setkáváme s výrobci a distributory, kteří o této příležitosti nevědí. V mnoha evropských zemích je již systém prodeje k recyklaci fishboxů z EPS na velmi vysoké úrovni. Můžeme se inspirovat např. Norskem, Dánskem či Nizozemím, kde doputuje k recyklaci až 90 % všech fishboxů,“ dodává Zemene.

Foto: Pixabay

Zdroj: Native PR


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.