Aktuálně:

Šéfové Sněmovny a Senátu jsou pro pokračování sankcí vůči Rusku

03.12.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Šéfové Sněmovny a Senátu jsou pro pokračování sankcí vůči Rusku

Předsedové obou parlamentních komor – šéfové Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a Senátu Jaroslav Kubera (ODS) – jsou pro pokračování ekonomických sankcí vůči Rusku. Od ledna by je ale nezpřísňovali. Oba politici to řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Podle Vondráčka a Kubery je nyní po událostech v Azovském moři hlavně nutné napětí mezi Ruskem a Ukrajinou uklidnit a obě strany dostat k jednacímu stolu.
Podpořím protiruské sankce i v souvislosti s tím, že v podstatě nemáme bohužel jinou možnost jak dát najevo nespokojenost s konáním ruské strany,“ uvedl Kubera. Pro zpřísnění sankcí by ale nebyl kvůli nejasným zájmům obou stran konfliktu. Zmínil dopad důchodové reformy v Rusku na popularitu prezidenta Vladimíra Putina a voličské preference ukrajinského prezidenta Petra Porošenka před blížícími se prezidentskými volbami.
Podle Vondráčka není důvod sankce rušit. „Příčiny, proč sankce vznikly, trvají,“ řekl Vondráček. Podle něj by Evropská komise ale měla provést analýzu, „jestli jsou sankce opravdu efektivní, či kontraproduktivní“.
Ke kritikům sankcí patří český prezident Miloš Zeman, který opakovaně vyzýval k jejich zrušení. Vondráček uvedl, že hlava státu pro zrušení sankcí není, ale chce, aby se o nich vedla debata.
Vondráček míní, že je nutné nynější dění na Ukrajině od diskuse o protiruských sankcích oddělit a co nejdříve dostat ruskou a ukrajinskou stranu k jednacímu stolu. „Jestli se vyhlašuje válečný stav, je to krajně znepokojivé, je potřeba napřít síly, aby se napětí deeskalovalo,“ řekl šéf Sněmovny. Ocenil německou kancléřku Angelu Merkelovou, že se do řešení zapojila.
Ministerstvo zahraničí odsoudilo Rusko za postup v Azovském moři. V tiskovém prohlášení označilo blokování plavby ukrajinským plavidlům v Kerčském průlivu za hrubé porušení mezinárodního práva. Vyzvalo k propuštění zadržených ukrajinských lodí a zajatých námořníků. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na twitteru uvedl, že ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná jako anexe ukrajinského Krymu.
Petříčka kritizuje prezident Miloš Zeman, a to třeba za přístup k ambasádám. Před nedávnem uvedl, že nebude premiérovi Andreji Babišovi (ANO) bránit v odvolání jakéhokoliv ministra. Také Babiš šéfa diplomacie kritizoval.
Myslím, že odvolání ministra není na stole. Jestliže jsou tam věci ke kritice, je na místě se o ní bavit a třeba ji i přijmout,“ řekl Vondráček. Podle něj by premiér a vláda měli předem projednávat záměry ministra, jako je třeba snížení počtu ruských diplomatů v ČR. „V této konkrétní věci měl ministr konzultovat s premiérem, jestli nějaká jednání zahájil (s ruskou stranou),“ řekl Vondráček.
Kubera si nemyslí, že by za návrhy na Petříčkovo odvolání byl postup vůči ruské ambasádě. „Když pan prezident říkal, že Pocheho (původní kandidát ČSSD na ministra zahraničí Miroslav Poche) v žádném případě a Petříček mu nevadí a jmenuje ho, tak nevím co se mezitím změnilo. Dozvím se to u prezidenta,“ řekl šéf Senátu. Podle něj komunikace v koalici vázne.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.