Aktuálně:

Schillerová odmítá vázání odměn úředníků na doměřené daně

15.02.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Schillerová odmítá vázání odměn úředníků na doměřené daně

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítá, že by odměny úředníků finanční správy byly navázané na výši doměřených daní.

Uvedla to v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ODS Vojtěcha Munzara, který od ní chtěl mimo jiné vědět, zda mají zaměstnanci finanční správy stanovené cílové odměny při splnění objemu doměřené daně. O praxi odměňování úředníků za doměřené daně informovaly již loni v prosinci Hospodářské noviny. Ministerstvo financí tehdy takovýto způsob odměňování popřelo. Odměňováním finančních úředníků se bude zabývat příští týden i sněmovní rozpočtový výbor.
Poslanec Munzar ve své interpelaci uvedl, že podle veřejně diskutovaných dat obdrželi zaměstnanci financí správy za loňský rok téměř 1 900 prémií vázaných na jimi doměřený doplatek daně. Podle Hospodářských novin se odměny vyplácejí za kontroly převodních cen a daňových odpočtů na vědu a výzkum. Munzar tvrdí, že tato praxe vede ke snaze úředníků o co nejvyšší doměřenou daň, a tím o maximalizaci jejich příjmů.
Ministryně v odpovědi na interpelaci uvádí, že daňová kontrola je v první řadě nástrojem pro správné zjištění a stanovení daně. Daňovou kontrolou je podle ní možné napravit chybně přiznanou daň i ve prospěch poplatníka. „Výši doměřené daně daňovou kontrolou tedy v principu nelze přímo spojovat s odměnou pro daného státního zaměstnance, tedy motivovat jej, aby byl maximalizován objem doměřených částek bez ohledu na správnost tohoto doměření,“ uvedla.
V principu tedy odmítám, že by výše odměn ve FS (Finanční správě) ČR byla navázána na objem doměřených částek daně,“ stojí v její odpovědi. Interpelací poslance Munzara a odpovědí ministryně se bude Sněmovna zabývat na některé z příštích schůzí.
Hospodářské noviny před deseti dny uvedly, že finanční správa připustila praxi odměňování úředníků za to, že firmě neuznají daňový odpočet na výzkum a vývoj a doměří jí vysokou daň. Podle zjištění deníku se tak dělo téměř tři roky.
O tématu bude ve středu 20. února jednat i sněmovní rozpočtový výbor. Stojí to v pozvánce na schůzi výboru. Zúčastnit by se měla jak ministryně, tak generální ředitelka finanční správy Tatjana Richterová. Člen výboru Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl na svém facebookovém profilu, že jednání se uskuteční na jeho popud. „To je skandální postup pod politickou záštitou hnutí ANO. Každá taková doměrka je protiprávní, protože úředník byl logicky podjatý, a přesto rozhodoval,“ uvedl bývalý ministr financí.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?