Aktuálně:

Rusnok: Bez zákonné pravomoci omezit hypotéky nebude trh férový

10.11.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rusnok: Bez zákonné pravomoci omezit hypotéky nebude trh férový

Bez zákonné pravomoci České národní banky určovat parametry úvěrů na bydlení nebudou na finančním trhu v ČR rovné podmínky.

V budoucnu totiž mohou hypotéky poskytovat v mnohem větší míře nebankovní nebo zahraniční instituce, uvedl na tiskové konferenci UniCredit Bank guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Chceme, abychom do budoucna měli jistotu, že budou platit rovné podmínky na trhu. Bez zákonných nástrojů nebude trh férový,“ uvedl guvernér.
Novelu zákona o ČNB poslalo ministerstvo financí v červenci do připomínkového řízení. Návrh již na počátku roku 2017 schválila vláda, tehdejší Sněmovna jej ovšem nestihla před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny projednat. Návrh tak ministerstvo financí předložilo znovu. Řada poslanců již při loňském projednávání vyjadřovala obavy, že navrhovaná regulace ztíží dostupnost hypoték, a tím i bydlení. „Sledujeme primárně aspekt ochrany finančního sektoru,“ uvedl dnes Rusnok.
Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální banka mohla tato pravidla vynutit. Tuzemské banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností.
Od října ČNB rozšířila pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu domácnosti. Dluh žadatele o hypotéku by neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat nejvýše 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.
ČNB zpřísnila podmínky na hypotečním trhu již několikrát. V dubnu 2017 například doporučila neposkytovat hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy). „ČNB nepovažuje za nutné měnit limity LTV,“ uvedl dále Rusnok.
Právě u těchto ukazatelů návrh novely umožňuje centrální bance stanovovat závazné horní hranice. Současně ale návrh obsahuje výjimku, která umožní, aby určité procento z celkového objemu poskytovaných úvěrů nemuselo splňovat horní hranici jednoho nebo více úvěrových ukazatelů.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.