Aktuálně:

Pojistné za státní pojištěnce se bude odvozovat od průměrné mzdy

13.11.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pojistné za státní pojištěnce se bude odvozovat od průměrné mzdy

Pojistné za státní pojištěnce bude stát počítat ze čtvrtiny průměrné mzdy, která pro něj bude vyměřovacím základem, navrhuje ministerstvo zdravotnictví.

Změna bude v prvním roce stát čtrnáct miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o tři a půl miliardy víc. Vyplývá to z návrhu novely zákona o pojistném na veřejné zdravotním pojištění, kterou ministerstvo zdravotnictví předložilo do připomínkového řízení.
V současné době je placeno ze státního rozpočtu 969 korun měsíčně za 5,9 milionu pojištěnců.
Poprvé by mohlo být státní pojistné v roce 2021. „Výhodou tohoto řešení je především předvídatelnost vývoje výše platby za státní pojištěnce. Další z výhod spočívá ve skutečnosti, že nebude možné, aby meziročně docházelo ke snižování výše platby při stejném počtu pojištěnců,“ píše se v dokumentu.
Výpočet pojistného za státní pojištěnce se měnil už několikrát. Mezi roky 1993 a 1998 se odvíjel od minimální mzdy. Do roku 2003 byla částka pevně stanovená zákonem, poté ji tři roky upravovalo nařízení vlády, další tři bylo automaticky vázáno na vývoj průměrné mzdy, jako je nově navrhováno. V době ekonomické krize byl růst platby zastavený, poté ho opět mění vláda svým nařízením. V letech 2018 až 2020 počítá s růstem asi 3,5 miliardy ročně.
Spíš než objektivní kritéria rozhoduje podle důvodové zprávy aktuální politická situace a ochota uvolnit prostředky do oblasti zdravotnictví,“ uvádí dokument. Zastavení automatické valorizace podle něj v letech 2010 až 2013, kdy byly vyčerpány prakticky veškeré rezervy systému veřejného zdravotního pojištění.
Z příjmů zdravotního pojištění, které letos přesáhnou 300 miliard korun, tvoří platby za státní pojištěnce necelou čtvrtinu, nákladů ale spotřebují většinu. Dalším příjmem jsou odvody na zdravotní pojištění. Jedním z cílů změny zákona je tak zabránit dalšímu rozevírání těchto nůžek.
Státní pojištěnci jsou děti, nezaměstnaní a senioři, kterých neustále přibývá. „Vyšší počet státních pojištěnců umocňuje rozdíly mezi touto skupinou pojištěnců a ekonomicky aktivními skupinami obyvatelstva. Ty budou do systému s růstem průměrné mzdy odvádět stále větší podíl,“ uvádí předkládací zpráva.
Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je polovina příjmů z podnikání či výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Minimální základ byl pro letošní rok stanovený na 14 989 korun. U živnostníků minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 2 024 korun. Pro lidi bez zdanitelných příjmů je to 1 647 korun. Za státní pojištěnce bylo z rozpočtu hrazeno 969 korun měsíčně.
Nevýhodou řešení, které vychází z průměrné mzdy v prvních šesti měsících předchozího roku, je jeho mírné zpoždění. Makroekonomická situace v následujícím roce může být podle dokumentu připraveného ministerstvem zdravotnictví v následujícím roce odlišná a systém tak bude někdy potřebovat finanční podporu.
Náklady na státní pojištěnce (v miliardách Kč):

Rok 2018 2019 2020 2021* 2022*
Celkem za rok 68,6 72,1 75,5 89,6 93,0
meziroční nárůst nákladů 3,3 3,5 3,5 14,0 3,5

zdroj: návrh změny zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění
*podle návrhu
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?