Aktuálně:

Piráti navrhují zavést sníženou sazbu daně z nabytí nemovitosti

08.10.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Piráti navrhují zavést sníženou sazbu daně z nabytí nemovitosti

Piráti navrhují zavést dvě sazby daně z nabytí nemovitých věcí.

Vedle dosavadní čtyřprocentní chtějí zavést sníženou dvouprocentní sazbu na nemovitosti s cenou do čtyř milionů korun. U nemovitostí nad tuto cenu by nabyvatel zaplatil dvě procenta ze čtyř milionů a čtyři procenta z částky nad tuto cenu.
Návrh změny zákona Piráti předložili ve Sněmovně. Uvedli, že tak chtějí udělat vlastní bydlení více dostupné velké části populace. Připojili k němu ale řadu podmínek. Daň z nabytí platí kupující, pokud se na obchod nevztahuje osvobození.
Piráti tvrdí, že zavedení snížené sazby je vhodnější než úplné zrušení daně z nabytí. Zrušit tuto daň se ve Sněmovně již dvakrát pokusila ODS, naposledy letos v lednu. Většina poslanců pokaždé návrh zamítla.
Podle nynějšího pirátského návrhu by například u bytu za tři miliony nabyvatel na dani z nabytí platil místo 120 tisíc korun 60 tisíc korun. V případě nemovitosti například za šest milionů byl platil dvě procenta ze čtyř milionů a čtyři procenta ze zbývajících dvou milionů.
Pro získání nižší sazby však bude muset splnit řadu podmínek – například tu, že nevlastní jinou nemovitost k bydlení a nemá v ní ani alespoň poloviční podíl. Nebude smět vlastnit ani podíl v bytovém družstvu. Kupující také bude muset mít v době podání daňového přiznání a placení daně registrováno trvalé bydliště v dané nemovitosti.
Návrh také upravuje osvobození od daně z nabytí u nových nemovitostí. Piráti ho chtějí zúžit pouze na fyzické osoby, které jsou občanem ČR nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. To má podle nich zabránit obcházení zákona a vyhýbání se dani tím, že firma koupí nemovitost určenou k bydlení a zájemce následně koupí podíl v této firmě.
Pirátskou předlohu dostane nejprve k projednání vláda. Spolu se stanoviskem vlády se jí poté budou zabývat poslanci. Na dani z nabytí nemovitých věcí vybere stát ročně kolem 12 miliard korun. Daň je příjmem státního rozpočtu.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?