Aktuálně:

Památkový ústav platí ročně za pojištění památek miliony korun

25.04.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Památkový ústav platí ročně za pojištění památek miliony korun

Národní památkový ústav (NPÚ) platí ročně za pojištění památek ve své správě miliony korun.

Pojištěna je podle mluvčí NPÚ Jany Hartmanové nejen stovka historických objektů, ale i movitý majetek v nich.
Pojištění je uzavřeno na částku maximální možné jedné škody, která by mohla v průběhu jednoho roku nastat, a to v řádech miliard,“ sdělila mluvčí. Majetek NPÚ je podle ní je pojištěn jako soubor všech budov a soubor jejich vybavení. „Z tohoto důvodu není možné vyčíslit roční pojistné na konkrétní objekt ani jiný majetek,“ uvedla. Pojistku lze ale podle ní čerpat i v případě, že během roku nastane na pojištěném majetku škod více.
K případům, kdy se obnova památky částečně hradila z pojistky, patří třeba předloňský požár kostelíka v Gutech nebo obnova Libušína v Beskydech. Když vyhořel v roce 2005 hrad Pernštejn, na kterém vznikla škoda za 50 milionů korun, byl hrad pojištěn jen dílčím způsobem, takže pojistné plnění bylo malé. Finančně pak vypomohly kraj a stát.
Pojištění památek podle Hartmanové zahrnuje pojištění živelní, pojištění proti odcizení či vandalismu, pojištění strojních i elektronických poruch nebo přepravy a nákladu. Konkrétní příklad pojištění určité památky a vysvětlení toho, jak pojištění funguje, NPÚ nechce sdělit. „Pojištění není koncipováno na jednu památku, (…) proto konkrétní příklad pojištění uvést nelze. V případě vzniku škody je postupováno obdobně jako u jakéhokoliv jiného pojištěného subjektu,“ uvedl pouze ústav.
V roce 2007 NPÚ uvedl, že jeho památky jsou pojištěné na 400 milionů korun. Ústav tehdy hodnotu veškerých nemovitostí odhadoval na 64 miliard a cenu mobiliářů přes 160 miliard korun. Jen na zámku Český Krumlov pracovníci pojišťoven odhadli hodnotu komplexu na 4,5 miliardy.
V roce 2012 ministerstvo kultury uzavřelo centrální pojistku pro všechny své příspěvkové organizace včetně NPÚ. Byla uzavřena na čtyři roky a stát měl ročně platit 20 milionů korun. V roce 2014 ale pojišťovna smlouvu vypověděla a od té doby je sjednávání pojištění znovu na jednotlivých příspěvkových organizacích.
Poslední veřejná zakázka na pojištění majetku NPÚ byla v roce 2015, kdy se podařilo uzavřít smlouvu za velmi výhodných podmínek,“ uvedla dnes mluvčí. Letos podle ní ústav smlouvu kontroloval a má ji za vyhovující.
Otázka pojištění památek společně s jejich protipožární ochranou se dostala do centra zájmu poté, co minulý týden vypukl požár v pařížské katedrále Notre-Dame. Jednou z památek, které jsou v Česku nejlépe zabezpečeny proti požáru, je státní hrad a zámek Bečov. Je to objekt, kde je veřejnosti zpřístupněna jedna z nejvzácnějších a nejdražších českých movitých památek, relikviář svatého Maura. Voda je rozvedena po celém objektu, hasit jej by tak bylo možné velmi rychle. Nejcennější památkové objekty jsou napojeny na elektronickou požární signalizaci a připojeny na pulty centralizované ochrany hasičů.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?