Aktuálně:

Motorová pila v akci: Mileiho radikální experiment získal důvěru Argentinců

29.10.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Motorová pila v akci: Mileiho radikální experiment získal důvěru Argentinců

Javier Milei, argentinský prezident s motorovou pilou v ruce a libertariánskou vizí v hlavě, právě vyhrál klíčovou bitvu. Jeho strana La Libertad Avanza zvítězila v parlamentních volbách s více než 40 procenty hlasů, zatímco tradiční peronistická opozice skončila s necelými 32 procenty. Donald Trump, který Mileie podpořil po jeho prezidentském vítězství v listopadu 2023, nyní slaví.

Volby z 26. října 2025 byly víc než jen politickým testem – byly referendem o tom, zda Argentinci unesou pokračování ekonomické šokové terapie. A odpověď zní: ano, alespoň prozatím. Mileiho strana získala 64 nových mandátů v Poslanecké sněmovně, což prezidentovi zajišťuje dostatečnou sílu k udržení prezidentských vet a odvrácení případných pokusů o odvolání z funkce. Jinými slovy, motorová pila bude řezat dál.

Když hyperinflace potkala anarchokapitalistu

Pojďme se podívat na čísla, která vysvětlují, proč Argentinci dali Mileiovi druhou šanci. Když nastoupil do úřadu koncem roku 2023, inflace přesahovala 211 procent – nejvyšší míra za více než tři desetiletí. Země se potácela na pokraji dluhové krize s dluhy přesahujícími 370,664 miliardy dolarů. Mileiho odpověď? Radikální protržní reformy, devalvace pesa, zrušení nebo změna více než 300 pravidel, snížení počtu ministerstev a drastické škrty ve státních výdajích.

Výsledky jsou… komplikované. Na jedné straně se měsíční inflace skutečně snížila – v září 2025 se meziroční inflace pohybovala kolem 31,8 procenta. Argentina dosáhla fiskálního přebytku poprvé po více než deseti letech. Ekonomové očekávají, že ekonomika v roce 2025 poroste mezi 3,9 % a 4,6 %, a hospodářská aktivita už v dubnu rostla rychleji, než se čekalo.

Na straně druhé? Cena těchto úspěchů byla vysoká. Ekonomika se zpomalila a miliony Argentinců pociťují dopady úsporných opatření na vlastní kůži. Jak to vyjádřil jeden z komentátorů: „Lidé mají pocit, že některé věci bylo třeba udělat. Pak je ale otázka, kolik toho jejich peněženky snesou.“

Volební účast jako varovný signál

Zajímavý detail: volební účast dosáhla historického minima od návratu země k demokracii v roce 1983 – oficiálně 67,85 procenta, což znamená, že téměř 12 milionů Argentinců se rozhodlo nevolit. To není jen statistika, to je politický vzkaz. Část společnosti je evidentně unavená, frustrovaná, nebo prostě rezignovaná. Přesto ti, kdo k urnám přišli, dali Mileiovi jasný mandát pokračovat.

„Argentinci ukázali, že se nechtějí vrátit k modelu selhání,“ prohlásil prezident po vítězství. „Voliči dali jasně najevo vůli pokračovat v nastolených změnách.“ A skutečně, výsledek odráží ochotu mnoha lidí dát vládě další šanci – i když to znamená další měsíce utahování opasků.

Washington sleduje Argentinu s nadějí

Volby byly pečlivě sledovány nejen v Buenos Aires, ale i ve Washingtonu. Bílý dům v posledních týdnech podnikl kroky k podpoře argentinské ekonomiky – signál, že Spojené státy vidí v Mileiho experimentu potenciálního spojence i testovací laboratoř pro radikální ekonomický liberalismus. Trump v Mileiovi zjevně vidí ideologického souputníka.

Politická scéna v Argentině zůstává polarizovaná. Peronistická opozice sice utrpěla porážku, ale nezanikla. Mileiho plány na další privatizace státních podniků a pokračující omezování státních výdajů narazí na odpor nejen v ulicích, ale i v Parlamentu. Otázka zní: jak dlouho vydrží společenská trpělivost?

Experiment pokračuje

Mileiho vítězství je fascinující z několika důvodů. Ukazuje, že voliči jsou ochotni tolerovat krátkodobou bolest, pokud věří v dlouhodobou vizi. Potvrzuje, že tradiční politické strany v Argentině ztratily důvěru – peronismus, který zemi formoval po desetiletí, dostal tvrdou ránu. Mileiho úspěch může inspirovat podobně smýšlející politiky v jiných zemích Latinské Ameriky i jinde.

Co z toho plyne? Argentina se stala laboratoří radikálního ekonomického liberalismu. Milei dostal silný mandát, ale také obrovskou odpovědnost. Pokud se jeho sázka vyplatí a ekonomika skutečně poroste, může se stát vzorem. Pokud ne, motorová pila se může obrátit proti němu samotnému. Zatím platí, že Trumpova sázka na Mileie se vyplatila. Ale argentinský příběh ještě zdaleka neskončil.

Zdroj info: theguardian.com, washingtonpost.com, politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto:  Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.