Státní podnik Lesy ČR letos odvede do státního rozpočtu 3,5 miliardy korun. Vláda původně chtěla sedm miliard, ale nakonec slevila. Otázkou zůstává, jak dlouho může největší správce českých lesů udržet svou ziskovost, aniž by to ohrozilo jeho hlavní poslání.
Když se daří, stát si bere víc
Za první pololetí letošního roku vykázaly Lesy ČR hrubý zisk 3,21 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 13,6 procenta. Skvělé číslo, že? Právě proto přišel požadavek na zvýšení odvodu. Logika je prostá: když máš peníze, dej je státu.
Oproti loňsku, kdy podnik dosáhl zisku po zdanění 5,03 miliardy korun, se letos počítalo s odvodem sedmi miliard. To by znamenalo sáhnout nejen na celý loňský zisk, ale i do rezerv určených na pěstební činnost nebo soudní spory. Nakonec vláda v říjnu ustoupila a schválila „jen“ 3,5 miliardy. Přinejmenším to podniku ponechává alespoň nějaký prostor k dýchání.
Peníze z rezerv do rozpočtu místo do půdy
V letech 2023 až 2025 odvedly Lesy ČR do státního rozpočtu celkem přes 12,514 miliardy korun. Rekord padl v roce 2015, kdy stát inkasoval 8,22 miliardy. Jenže tehdy ještě nebyla za námi kůrovcová kalamita, která zdevastovala statisíce hektarů lesů. Dnes podnik spravuje 1,159 milionů hektarů lesní půdy – téměř polovinu všech lesů v Česku – a musí je obnovovat, adaptovat na klimatickou změnu a zároveň platit státu stále víc.
Dodatečný odvod 1,08 miliardy byl umožněn díky zářijové analýze fondů podniku. Našly se peníze, které zákon dovoluje použít pro odvod. Problém je, že tyto rezervy měly sloužit k něčemu jinému – k rekonstrukci lesních cest poškozených povodněmi, k výsadbě nových porostů, k testování hospodaření blízkého přírodě na téměř 8500 hektarech.
Když zisk není zisk
Lesy ČR plánují pro období 2025 až 2029 celkový zisk 11,33 miliardy korun a odvod státu 7,8 miliardy. To znamená, že téměř 70 procent zisku poputuje do rozpočtu. Přitom podnik čelí rostoucím nákladům na pěstební činnost, musí pokračovat v obnově po kůrovci a adaptovat porosty na klimatickou změnu. Zdravotní stav českých lesů je jeden z nejhorších v Evropě.
Jak ukazují data, skvělého výsledku za první pololetí bylo dosaženo především díky snížení režijních nákladů o 40 milionů korun. Jenže šetřit se dá jen do určité míry. Když podnik musí odevzdat rezervy státu, místo aby je investoval do půdy, může to v budoucnu znamenat horší stav lesů, nižší odolnost vůči suchu a škůdcům – a paradoxně i nižší zisky.
Co z toho plyne?
Lesy ČR testují přirozenou obnovu na minimálně 40 procentech zalesněné plochy, zaměřují se na biodiverzitu a udržitelné hospodaření. Zároveň čelí kritice za nedostatečně rychlou adaptaci a upřednostňování produkčních funkcí lesa. Jenže když stát bere většinu zisku, těžko se dá investovat do experimentů s přírodě blízkým hospodařením. Vláda sice ustoupila od sedmi miliard, ale 3,5 miliardy je stále částka, která podniku moc prostoru nenechává. Takto vysoký odvod by mohl být problém zejména v případě neočekávaných událostí – přírodních katastrof, dalších kalamit nebo soudních sporů.
Otázka tedy zní: chceme, aby Lesy ČR byly zlatou husou, která každý rok snese co nejvíc peněz? Nebo chceme, aby byly zdravým podnikem schopným pečovat o lesy tak, aby vydržely i pro příští generace? Protože obojí najednou asi nepůjde.
Zdroj info: ČTK
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
