Aktuálně:

Mladá rebelka versus pesticidní zákon

28.07.2025, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Mladá rebelka versus pesticidní zákon

Když třiadvacetiletá studentka Éléonore Pattery spustila petici proti kontroverznímu zemědělskému zákonu ve Francii, asi netušila, že za pár týdnů shromáždí přes 1,4 milionu podpisů. Zákon Duplomb, který povoluje znovupoužití pesticidu označovaného jako „zabiják včel“, rozpoutal ve Francii bouři odporu.

Rekordní odpor proti zákonu Duplomb

Jste studentkou, sedíte nad knihami a najednou vás rozčílí zpráva o novém zákonu, který podle vás ohrožuje přírodu i zdraví lidí. Éléonore Pattery, třiadvacetiletá Francouzka studující environmentální zdraví, se rozhodla jednat. V červenci spustila online petici proti zákonu Duplomb, přijatému 8. července Národním shromážděním. A výsledek? K 22. Červenci přes 1,4 milionu podpisů, jak uvádí zprávy z francouzských médií. To není jen číslo – je to důkaz, že i jednotlivec může rozhýbat masy.

Zákon Duplomb, pojmenovaný po senátorovi Laurentu Duplombovi z konzervativní strany Les Républicains, má za cíl zjednodušit život zemědělcům. Snižuje administrativní zátěž a podporuje jejich konkurenceschopnost. Ale za jakou cenu? Nejvíce kritiky si vysloužil bod, který znovu povoluje používání pesticidu acetamiprid, zakázaného ve Francii od roku 2018 kvůli jeho negativnímu dopadu na včely a další opylovače. Kritici ho označují za „zabijáka včel“ a varují před dopady na biodiverzitu i lidské zdraví.

Proč takový odpor? Acetamiprid jako symbol většího boje

Acetamiprid patří do skupiny neonikotinoidů, chemikálií používaných proti škůdcům v zemědělství. I když je jeho použití v EU stále legální, Francie se před lety rozhodla jít dál a zakázat ho. Teď se tento krok vrací jako bumerang. Zastánci zákona, včetně senátora Duplomba a zemědělského svazu FNSEA, argumentují, že pesticid je nezbytný pro ochranu úrody a vyrovnání konkurenční nevýhody oproti dovozům, které podobným omezením nepodléhají. Ministryně zemědělství Annie Genevardová navíc volá po vědeckém posouzení.

Na druhé straně barikády stojí ekologické organizace jako Terre de Liens, levicové strany a široká koalice vědců a lékařů – přes 1200 odborníků varuje před zdravotními riziky. Včelařské svazy bijí na poplach kvůli ohrožení včelstev, klíčových pro opylování a tím i pro potravinovou bezpečnost. Není divu, že petice Éléonore Pattery našla tak obrovskou odezvu. Jak ukazují data, odpor se zatím soustředí do online prostoru – masové demonstrace zatím chybí, ale emoce jsou cítit i přes obrazovky.

Tlak na zemědělce

Podívejme se na to z širší perspektivy. Francouzský případ je varováním, že i v době, kdy se zdá, že ekologické normy vítězí, může politická vůle rychle změnit směr. Pro české zemědělce to znamená další nejistotu. Zpřísnění evropských pravidel zvyšuje náklady na hledání alternativních pesticidů a může ohrozit výnosy. Jak ukazují zprávy z českých zemědělských svazů, konkurenceschopnost na evropském trhu je už teď křehká. A co když se podobný zákon pokusí prosadit i u nás? Jsme připraveni na takovou debatu?

Ve Francii mezitím pokračuje boj. Levicové a ekologické strany podaly stížnost k Ústavní radě, která má posoudit, zda je zákon Duplomb v souladu s ústavou. Prezident Emmanuel Macron má možnost zákon odmítnout, nebo dokonce vypsat referendum. A vláda už naznačila, že by mohla přijít s kompromisními úpravami. Vývoj sleduje i Národní agentura pro bezpečnost potravin (Anses), která by mohla přinést klíčové vědecké posudky.

Lekce od Éléonore

Příběh Éléonore Pattery je inspirací. Ukazuje, že i v době, kdy se zdá, že jednotlivec nemá šanci proti systému, může hlas jednoho člověka rozpoutat lavinu. Přes 1,4 milionu podpisů není jen statistika – je to volání po změně. Možná je čas se zamyslet, jak chceme, aby vypadalo naše zemědělství za deset let. Chceme chránit včely a přírodu, nebo upřednostníme krátkodobé zisky? Tahle otázka není jen francouzská – je i naše.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Politico.eu, Zpráva z 22. července 2025, publikovaná online, sumarizující klíčové aspekty zákona Duplomb a rozsah protestů, Data o regulaci acetamipridu v ČR z oficiálních zpráv Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), duben 2025, Informace o postoji zemědělských svazů a ekologických organizací z francouzských médií


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.