Aktuálně:

Ekonomický minimalismus: Mladí nechtějí makat, chtějí žít svůj život

28.07.2025, Autor: Laura Šuleková

20 votes, average: 2,25 out of 520 votes, average: 2,25 out of 520 votes, average: 2,25 out of 520 votes, average: 2,25 out of 520 votes, average: 2,25 out of 5
Ekonomický minimalismus: Mladí nechtějí makat, chtějí žít svůj život

Mladá generace v Česku se nechce honit za kariérou ani podnikat za každou cenu – touží být sami sobě pány a přežít s minimem stresu. Je ekonomický minimalismus cestou k lepšímu životu, nebo riskantním útěkem od reality?

Co je to ekonomický minimalismus?

Ekonomický minimalismus není o tom, že byste se vzdali všeho a žili v chudobě. Je to spíš vědomé rozhodnutí omezit materiální potřeby a zaměřit se na to, co skutečně dává smysl – ať už jde o osobní pohodu, zážitky, nebo udržitelnost. Podle průzkumu Deloitte z roku 2025 až 69 % mladých Čechů věří, že firmy by měly více přispívat k udržitelnosti. Generace Z a mileniálové často volí životní styl, kde práce není cílem, ale prostředkem.

Pamatujete, jak jsme ještě před deseti lety obdivovali ty, co se drali na manažerské pozice? Dnes je situace jiná. Mladí lidé v ČR, stejně jako jinde ve světě, hledají rovnováhu mezi prací a životem – takzvaný work-life balance. A pokud to znamená brigádu místo pevného úvazku, nebo freelancing místo podnikání, proč ne? Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že téměř 60 % mladých ve věku 16–30 let volí brigády, přičemž hlavní motivací je finanční nezávislost (62 %) a šetření na budoucnost (56,5 %).

Proč mladí odmítají klasickou práci?

Proč se generace Z a mileniálové odvracejí od tradičních pracovních modelů? Jedním slovem – stres. Vyhoření, tlak na výkon a nemožnost sladit práci s osobním životem jsou noční můrou mnoha dvacátníků a třicátníků. K tomu přidejte nejistotu na trhu práce, kde podle studie BCG do roku 2030 zanikne jen v ČR asi 330 000 pracovních míst kvůli automatizaci a nasazování AI. Není divu, že mladí hledají alternativy.

Pandemie COVID-19 navíc ukázala, že práce na dálku může fungovat. Najednou se otevřely dveře k flexibilitě, kterou si dřív mohl dovolit málokdo. Jenže v ČR má podle aktuálních dat přístup k home office pouze třetina mladých zaměstnanců. A tak se mnozí rozhodnou jít vlastní cestou – třeba jako digitální nomádi. Česká republika od roku 2023 podporuje tento trend programem „Digitální nomád“, který usnadňuje pobyt IT odborníkům z vybraných zemí. Jak ale upozorňuje Martin Rosulek z portálu DigitalniNomadstvi.cz, nejde jen o cestování, ale o svobodu rozhodovat se, kde a jak pracujete.

Dalším faktorem je změna hodnot. Mladí už nechtějí obětovat všechno za vysoký plat. Podle průzkumu Deloitte z roku 2025 je pro 35 % příslušníků generace Z a 39 % mileniálů důležitější flexibilita.

Ekonomický minimalismus zní jako idylka, ale má i své stinné stránky. Kritici varují před ztrátou stability. Když si vyberete život na volné noze nebo brigády, kde jsou sociální jistoty? A co důchod? Někteří odborníci mluví o fenoménu „quiet quitting“, tedy tichém odchodu od ambicí, což by mohlo mít dopad na produktivitu celé ekonomiky. Přesto, když se podíváme na data ČSÚ, míra nezaměstnanosti v lednu 2025 činila jen 4,3 %, ale volných míst je víc než uchazečů. Firmy tak mají problém najít lidi – a možná je čas, aby se přizpůsobily.

Na druhou stranu, tento trend přináší i příležitosti. Mladí lidé, kteří volí freelancing nebo gig economy, často přinášejí inovace. Jak zdůrazňuje Jaroslava Rezlerová z ManpowerGroup, generace Z má rychlou schopnost učení a nový pohled na věc. Navíc ekonomický minimalismus může být odpovědí na přetíženou spotřební společnost – méně věcí, více zážitků. A to je něco, co bychom si mohli vzít k srdci všichni.

Pohled do budoucnosti není jednoznačný. Podle odhadů BCG a dalších studií bude do roku 2030 v ČR chybět až 190 000 pracovníků, zatímco umělá inteligence ovlivní 2,3 milionu pracovních míst. Až 60 % zaměstnanců se bude muset rekvalifikovat na nové dovednosti, jako je kreativita nebo digitální gramotnost. Lze předpokládat, že ekonomický minimalismus bude dál růst, a to nejen kvůli ekonomické nejistotě, ale i kvůli touze po udržitelnějším životu.

Firmy i stát na to budou muset reagovat. Už teď vidíme první kroky – třeba zpřísnění pravidel proti švarcsystému, nebo podporu digitálních nomádů. Ale bude to stačit? Nebo se za pár let ocitneme v situaci, kdy tradiční pracovní modely úplně ztratí smysl? Jedno je jisté – mladí lidé nám ukazují, že život není jen o práci. Možná je čas, abychom se od nich něco naučili.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Laura Šuleková

Zdroj info: ČSÚ: Data o nezaměstnanosti a brigádách mladých, Deloitte (2025): Průzkum o hodnotách generace Z a mileniálů v ČR, ManpowerGroup: Analýzy trhu práce a citace odborníků jako Jiří Halbrštát a Jaroslava Rezlerová, BCG (Boston Consulting Group): Studie o dopadu automatizace na pracovní místa do roku 2030, Portál o digitálním nomádství a minimalismu: DigitalniNomadstvi.cz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.