Aktuálně:

Meta zaplatí španělským médiím půl miliardy eur. Precedens, který může změnit pravidla hry

22.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Meta zaplatí španělským médiím půl miliardy eur. Precedens, který může změnit pravidla hry

Madridský obchodní soud právě napsal kapitolu, která by mohla zásadně proměnit vztah mezi technologickými giganty a tradičními médii. Společnost Meta, vlastník Facebooku a Instagramu, musí zaplatit 87 španělským vydavatelům a tiskovým agenturám 479 milionů eur za nekalou soutěž. Důvod? Roky využívala osobní data uživatelů k cílené reklamě bez platného právního základu – a tím si vybudovala neférovou konkurenční výhodu.

Když data znamenají moc

Jádro sporu tkví v tom, jak Meta nakládala s osobními údaji. V květnu 2018 společnost změnila právní základ pro zpracování dat uživatelů – místo jejich souhlasu začala argumentovat nutností plnění smlouvy. Tento tah jí umožnil masivně těžit z behaviorální reklamy, aniž by musela žádat o explicitní souhlas. Irský úřad pro ochranu osobních údajů ji za to v roce 2022 potrestal, španělský soud nyní jde ještě dál.

Podle rozsudku Meta v období od května 2018 do srpna 2023 vydělala na španělském trhu s reklamou přes 5,2 miliardy eur. Soudce přitom poznamenává, že skutečná částka může být ještě vyšší – Meta totiž odmítla předložit detailní účetní výkazy pro španělský trh. Když firma nechce ukázat čísla, obvykle to znamená jediné: jsou ještě horší, než se zdá.

Nerovný souboj o reklamní koláč

Španělská média argumentovala, že Meta díky nelegálnímu zpracování dat získala strukturální výhodu na reklamním trhu. Zatímco tradiční vydavatelé musí dodržovat přísná pravidla ochrany soukromí, technologický gigant si podle soudu léta hrál podle vlastních pravidel. Výsledek? Menší příjmy z digitální reklamy pro novináře, větší zisky pro Zuckerbergovu firmu.

Soud při výpočtu odškodnění vycházel z odhadu tržeb, který předložila žalující strana. I když přesné dopady nelze vyčíslit na korunu, je jasné, že španělská média přišla o peníze, které by jinak mohla získat.

Co to znamená pro zbytek Evropy

Rozsudek je zatím v první instanci a Meta se hodlá odvolat. Firma tvrdí, že žaloba je nepodložená a postrádá důkazy. Jenže precedens je na světě. Podobné spory se už rozjíždějí ve Francii, a není důvod, proč by se nemohly objevit i jinde.

Španělský premiér Pedro Sánchez to shrnul jasně: „Ve Španělsku stojí zákon nad jakýmkoliv algoritmem i nad jakoukoliv velkou technologickou platformou.“ Půl miliardy eur je docela přesvědčivý důkaz, že to myslí vážně. Teď je na řadě zbytek Evropy – ukáže podobnou rozhodnost, nebo zůstane u proklamací?

Zdroj info: El Economista 

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.