Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven spolupracovat s USA na „jejich vizi“ ukončení války s Ruskem. Zní to jako diplomatický průlom? Spíš jako opatrné přijetí reality, kdy Kyjev nemá příliš na výběr. Americký 28 bodový mírový plán obsahuje podmínky, jež by ještě před rokem byly pro Ukrajinu nepředstavitelné.
Co Washington nabízí – a co požaduje
Jaký je plán, co vypracovali zvláštní vyslanec Steve Witkoff s ruským protějškem Kirilem Dmitrijevem? Pozoruhodný je hlavně tím, co všechno chce po Ukrajině. Kyjev by se měl vzdát celé Doněcké oblasti, kterou stále částečně kontroluje, omezit armádu na 600 tisíc vojáků a zavázat se, že nevstoupí do NATO. Oproti tomu Rusko slíbí, že nebude útočit na sousedy, a perspektivu návratu do globální ekonomiky včetně zrušení sankcí a možného návratu do G8. Ukrajina ustupuje konkrétně, Rusko slibuje abstraktně.
Bílý dům tvrdí, že plán vznikal v konzultaci s oběma stranami. Jenže jeden ukrajinský poslanec BBC potvrdil, že Kyjev nebyl zapojen do počátečních diskusí a přizván byl až později. A ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov? Ten veřejně popřel, že by s body plánu souhlasil – jeho role byla prý pouze technická a organizační. Evropští spojenci se o plánu dozvěděli až z médií. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová suše poznamenala: „Pokud vím, ne.“
Zelenskyj balancuje na laně
Ukrajinský prezident zvolil pečlivě vyváženou rétoriku. V nočním projevu zdůraznil, že Ukrajina „potřebuje mír – skutečný mír, který nebude narušen třetí invazí“. Ocenil úsilí prezidenta Trumpa „vrátit bezpečnost do Evropy“, ale trval na „důstojném míru“, který respektuje „důstojnost ukrajinského lidu“.
Zelenskyj ví, že bez americké podpory nemůže válku vést. Administrativa Joea Bidena poskytla Ukrajině přes 175 miliard dolarů vojenské a finanční pomoci do konce roku 2024. Trump ale jasně dal najevo, že další pomoc musí financovat evropští spojenci NATO a že jeho prioritou je uzavřít dohodu – rychle.
Na veřejnosti Zelenskyj nemůže Trumpův plán odmítnout. Ale také ho nemůže přijmout bez výhrad. Balancuje mezi diplomatickou vstřícností a obranou ukrajinských zájmů.
Domácí tlak a mezinárodní realita
A jako by to nestačilo, Zelenskyj má doma vlastní problémy. Korupční skandál ve výši 100 milionů dolarů zatáhl do svého víru vysoké úředníky a oslabil jeho pozici. Zároveň Rusko hlásí malé územní zisky na východě a pokračuje v devastujících útocích – jen tento týden zabilo při náletu na Ternopil nejméně 26 lidí.
Mezinárodní odborníci se v hodnocení amerického plánu rozcházejí. Někteří ho vidí jako pragmatický kompromis, jiní jako „požadavek na kapitulaci Kyjeva“. Ukrajinští kritici jsou ještě příkřejší: „Mír nemůže být kapitulací.“
Pro Českou republiku, která patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny, znamená americký plán nutnost přehodnotit bezpečnostní a zahraniční politiku. Pokud Washington tlačí na rychlé příměří za cenu územních ústupků, Praha musí zvážit, jak dál podporovat Kyjev – a zda vůbec může ovlivnit výsledek.
Zelenskyj má v příštích dnech telefonovat s Trumpem o detailech plánu. Bude to rozhovor dvou mužů s velmi odlišnými prioritami: jeden chce zachránit svou zemi, druhý chce uzavřít dohodu a přejít k dalším tématům. Bude to mír, který vydrží? Nebo jen pauza před další invazí?
Zdroj info: BBC News, CBS News, The Guardian
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
