Aktuálně:

Kvůli volbám se schyluje k ostrému boji o rozpočet

09.09.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Kvůli volbám se schyluje k ostrému boji o rozpočet

Ministerstva a úřady nemohou poskytnout žádné peníze ze svých výdajů na růst platů učitelů a dalších pracovníků veřejné sféry.

Naopak požádaly Ministerstvo financí v souhrnu o dalších třiatřicet miliard korun, což by dohromady s požadavkem na růst platů zvýšilo schodek rozpočtu až ke sto miliardám korun. Informoval o tom ministr financí Ivan Pilný (ANO). Vyvolal tím odmítavé reakce koaličních ČSSD a KDU-ČSL.

Proti jeho slovům se ohradil šéf české diplomacie a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek, jeho ministerstvo je prý připraveno ušetřit 120 milionů na platy učitelů. Nejde ale o rezervy z minulosti, s těmi počítá na dlouhodobé projekty. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) na Twitteru stejně jako šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek dříve v rozhovoru upozornil, že Ministerstvo financí dlouhodobě podhodnocuje příjmy. „Nejsou peníze na platy? Ale jsou! Ministerstvo financí opět nezvládlo odhadnout příjmy a v rozpočtu je peněz dost,“ uvedl Chovanec.

Pilný uvedl, že na nároky resortů nepřistoupí. „Pod takové saldo se v době rekordního hospodářského růstu jako zodpovědný ministr financí nechci a nemohu podepsat,“ uvedl.

Všechna ministerstva na výzvu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) sdělila, že nemohou na příští rok ve prospěch učitelů ušetřit nic, uvedl Pilný. „Ani pan ministr (zahraničí Lubomír) Zaorálek, který sliboval, že dá 15 až 20 procent ze svého rozpočtu na platy učitelů. Kromě pana (ministra spravedlnosti Roberta) Pelikána a pana (vicepremiéra Pavla) Bělobrádka mají naopak všichni ministři další nadpožadavky a dohromady chtějí navíc 33 miliard korun,“ dodal Pilný.

„Ohrazuji se proti tvrzení ministra financí Ivana Pilného, že ministerstvo neposkytne žádné prostředky ze svého rozpočtu na zvýšení platů učitelů. Dnes jsme Ministerstvu financí sdělili, že jsme připraveni ušetřit v rámci našeho rozpočtu až 120 milionů korun, což odpovídá více než 15 procentům z našich nespotřebovaných nároků z předešlých let,“ uvedl Zaorálek. Veškeré rezervy už podle něj ale diplomacie rozdělila, zejména na dlouhodobé investiční akce. „Našel jsem způsob, jak tyto prostředky ušetřit a jít ostatním resortům příkladem. Co jsem slíbil, dodržím,“ uvedl.

Ministerstva měla do čtvrteční půlnoci Pilnému sdělit, jaké rezervy z minulých let mohou na platy učitelů a dalších zaměstnanců ve veřejné sféře poskytnout.

ČSSD požaduje, aby se platy zvýšily od 1. listopadu, a to o deset procent všem ve veřejném sektoru a učitelům o 15 procent. Odboráři z veřejného sektoru ve středu vyhlásili stávkovou pohotovost na podporu požadavku růstu platů.

Sobotka již dříve uvedl, že by se peníze na růst platů mohly najít například v rámci nespotřebovaných výdajů ministerstev. Jejich suma podle údajů Ministerstva financí ke 4. září činila 103 miliard korun. Větší část z nich je ale určena na spolufinancování projektů z fondů EU, již schválené investice nebo výdaje.

Bělobrádek dnes uvedl, že v návrhu rozpočtu na příští rok scházejí dvě až tři miliardy korun na vědu a výzkum v porovnání se střednědobým výhledem z minulého roku a vládním usnesením z letošního jara. MF tak podle něj postupuje protizákonně, když ignoruje vládní usnesení. Navíc MF podle Bělobrádka dlouhodobě podsekává příjmy rozpočtu. Peníze tak podle něj jsou i na zvýšení platů ve veřejné sféře.

Debatu o návrhu státního rozpočtu na příští rok zahájí vláda v pondělí. Ministerstvo financí navrhuje rozpočet se schváleným schodkem 50 miliard korun. Předtím ještě budou jednat o růstu platů představitelé koaličních stran.

Převzato: sos, rem, rot, jw (ČTK)


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.