Aktuálně:

Konec éry ruského plynu: EU definitivně zavírá kohoutky 

04.12.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Konec éry ruského plynu: EU definitivně zavírá kohoutky 

V lednu 2027 se uzavře poslední ventil. Evropská unie se dohodla na úplném zastavení dovozu ruského zkapalněného plynu, o deset měsíců později skončí i dodávky plynovody. Jde o historický krok, který má ukončit energetickou závislost na Moskvě a zároveň Kremlu ztížit financování války na Ukrajině. 

Když čísla mluví za vše

Podíl ruského plynu na celkovém dovozu do EU klesl z 42 % v roce 2021 na 14 % v roce 2024. Impozantní propad, který ukazuje, že Evropa dokázala reagovat rychleji, než mnozí čekali.

Realita je ovšem složitější. V roce 2024 EU státy stále dovezly 52 miliard kubických metrů ruského plynu – pětinu všech dovozů. Paradoxně to bylo meziročně o 18 % více, především díky zvýšeným nákupům Itálie, České republiky a Francie. Zatímco politici v Bruselu mluvili o nezávislosti, někteří členové Unie tiše nakupovali víc než předtím.

Dvourychlostní Evropa

Nová dohoda mezi Radou EU a Evropským parlamentem stanovuje jasný harmonogram. Import ruského LNG má skončit v lednu 2027, dodávky plynovodu nejpozději 1. listopadu 2027. Výjimky dostaly vnitrozemské státy – mohou nakupovat na základě krátkodobých kontraktů ještě o dva měsíce déle.

Slovensko a Maďarsko, které jako jediné v EU stále odebírají ruskou ropu ropovody, mají dostat od Evropské komise plán na ukončení těchto dodávek do konce roku 2027. Že právě tyto dvě země opakovaně blokovaly pomoc Ukrajině? To není náhoda, ale logický důsledek jejich energetické závislosti.

Česká cesta z Ruska

Česká republika se ocitla v nové energetické realitě už od ledna 2025, kdy skončil tranzit ruského plynu přes Ukrajinu. Přeorientovala se na dodávky ze západu – především z Norska a ze světových trhů s LNG. Zásobníky jsou naplněny na 84 %, což by mělo zajistit klidnou zimu.

EU jako celek má zásobníky naplněny z 82 % a úspěšně diverzifikovala zdroje. Masivní nárůst dovozu LNG z USA a Kataru nahradil ruské dodávky. Analýza Evropské komise tvrdí, že kompletní rozchod s ruským plynem nepředstavuje riziko pro zásobování. Na světovém trhu je prý dost alternativ.

Peníze a principy

V prvním pololetí 2025 dovezla EU z Ruska LNG za téměř 4,5 miliardy eur. Za celý rok 2024 to bylo 15,6 miliardy eur za zemní plyn v různých formách. Pro srovnání: z USA přišel plyn za 19,1 miliardy eur. Rusko tedy stále inkasuje miliardy, které pomáhají financovat válku proti Ukrajině.

Nové pravidlo má vytvořit právní jistotu. Zatímco dosavadní sankce vyžadovaly každých šest měsíců jednomyslné prodloužení, nová legislativa má platit trvale. Obsahuje ovšem pojistku: pokud by byla vážně ohrožena bezpečnost dodávek, může Komise povolit dočasné výjimky.

Co z toho plyne?

Evropa se rozhodla pro energetickou nezávislost na Rusku. Technicky to zvládnout může – diverzifikace funguje, zásobníky jsou plné, alternativní dodavatelé existují. Politicky je to složitější. Maďarsko se Slovenskem budou bránit každý krok, který by je připravil o levný ruský plyn. A Trump v Bílém domě může celou rovnici změnit dřív, než stačíme říct „LNG terminál“.

Zajímavější než otázka, jestli EU dokáže přežít bez ruského plynu, je kolik to bude stát – nejen v eurech, ale i v politické soudržnosti. A jestli se najde dost vůle dotáhnout to do konce, když se ceny energií zase začnou hýbat nahoru.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.