Představa, že by někdo v Bruselu nebo Washingtonu mohl stisknout tlačítko a Putinovi zhasnout obrazovku, zní lákavě. Realita je složitější – ale to neznamená, že by Západ neměl nástroje, jak Kreml technologicky sevřít. Má k tomu ale dost odvahy?
Když oligarchům nejede Mercedes
Pekka Toveri, bývalý šéf finského vojenského zpravodajství a dnes europoslanec, patří k těm, kdo nahlas říkají, co si mnozí myslí potichu: Západ by měl přestat jen reagovat a začít útočit. V debatách o kybernetické strategii vůči Rusku opakovaně zdůrazňuje, že technologická závislost Kremlu je jeho achillovou patou.
Rusko po desetiletí spoléhalo na západní software – od operačních systémů přes podnikové aplikace až po cloudové služby. Pirátství bylo běžnou praxí, nelegální licence normou. Přesná čísla neznáme, ale odhaduje se, že podíl neautorizovaného softwaru ve státní správě byl před invazí na Ukrajinu enormní. Dnes to vytváří bezpečnostní díry, které lze využít.
A pak jsou tu ty mercedesy. Některé luxusní vozy ruských oligarchů skutečně začaly zlobit – ne kvůli vzdálené deaktivaci, ale proto, že výrobci přestali poskytovat aktualizace a servis. Drobnost? Možná. Ale symbolická.
Sankce existují, ale mají zuby?
Od února 2022 Evropská unie i Spojené státy zavedly rozsáhlé sankce, které se dotýkají i oblasti softwaru a IT služeb. Zakázán je prodej klíčového podnikového softwaru ruské vládě a firmám, stejně jako poskytování aktualizací a technické podpory. Cílem je oslabit ruský vojensko-průmyslový komplex a vládní instituce.
Jenže – a tady přichází háček – sankce nejsou totéž co „vypínač na dálku“. Západní firmy nemohou jen tak vzdáleně deaktivovat software běžící na ruských serverech. Takový mechanismus by byl v rozporu se základními principy důvěry a spolehlivosti digitálního světa.
Co ale možné je: zastavit aktualizace, zablokovat přístup ke cloudovým službám, odmítnout technickou podporu. A právě to se děje. Rusko se snaží urychlit přechod na domácí software, ale proces je pomalý a naráží na překážky – vlastní technologická základna prostě není dost silná.
Ofenzivní kyberstrategie: odvaha chybí
Další bezpečnostní experti navrhují zajít ještě dál. Evropa by podle nich neměla pouze reagovat na ruské kyberútoky a sabotáže, ale začít také aktivně útočit. Některé státy už tento krok udělaly – například Dánsko a Česko povolují ofenzivní kybernetické operace. Veřejně se k nim však nepřiznávají, podobně jako se Rusko nepřiznává k sabotáži podmořských kabelů či železničních tratí
Právě v tom je síla: Kreml by věděl, kdo za útokem stojí, i když by to nebylo možné dokázat před soudem. Cílem by bylo trefit Rusko tam, kde to bolí – v peněženkách oligarchů, v zamrzlých aktivech v Belgii, v každodenním komfortu elity.
Nadále se sankce prohlubují a zaměřují se na obcházení zavedených opatření. Západní státy dávají najevo, že technologická izolace Ruska bude pokračovat.
Má Západ dost odvahy přejít od defenzivní strategie k ofenzivní? Zatímco Kreml hraje hru bez pravidel, Evropa stále hledá, kde jsou červené čáry, které nechce překročit. Možná by stačilo začít u těch mercedesů.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
