Dva roky vyjednávání, desítky kompromisů – a výsledek? Evropská unie má svůj první společný protikorupční zákon. Dohoda z 2. prosince přináší harmonizované definice korupčních trestných činů a minimální standardy trestů napříč všemi členskými státy. Pro Českou republiku, která se v žebříčku vnímání korupce propadla na 46. místo, to znamená povinnost přizpůsobit národní legislativu. Jenže přesná lhůta? Ta zatím není jasná.
Kompromis po italsku
Finální podoba zákona je výrazně oslabená oproti původnímu návrhu Evropské komise z května 2023. Hlavní spor se rozvinul kolem povinnosti trestat zneužití úřední moci – proti čemuž se postavila Itálie, kde premiérka Giorgia Meloni tento trestný čin v roce 2024 zrušila. Německo a Nizozemsko se k odporu přidaly.
Kompromis nakonec přišel ve formě rozvolněné formulace. Místo explicitní zmínky „zneužití úřední moci“ text nyní vyžaduje, aby členské státy trestaly „přinejmenším určitá závažná porušení zákona při výkonu nebo nevykonání úkonu veřejným činitelem“. Každá země si tedy může vyložit, co přesně to znamená – což je přesně to, co Itálie chtěla.
„Rada tento zákon nechtěla,“ konstatovala hlavní vyjednavačka Evropského parlamentu Raquel García Hermida-van der Walle. Členské státy se prostě nechtějí nechat nutit k harmonizaci trestního práva.
Co zákon přináší
Přes všechny ústupky se podařilo prosadit společné definice pro řadu korupčních deliktů. Úplatkářství ve veřejném i soukromém sektoru, zpronevěra, obchodování s vlivem, obstrukce spravedlnosti nebo zatajování – to všechno budou muset členské státy zakotivit ve svých právních řádech a stanovit minimální tresty. Zní to technicky, ale jde o základ: bez jasných definicí se korupce těžko stíhá.
Kromě trestů zákon počítá i s prevencí. Země budou muset předložit národní protikorupční plány Komisi – původní návrh počítal s lhůtou 18 měsíců, Rada navrhla až 36 měsíců. Finální termín zatím není stanoven. Komise ale získá právní základ pro to, aby mohla být – slovy zeleného europoslance Daniela Freunda – „pěkně otravná vůči těm, kdo pravidla nedodrží“.
Kritici nejsou spokojeni
Organizace Transparency International označila dohodu za nedostatečnou. Zákon nevyžaduje zřízení nezávislých protikorupčních úřadů, což je paradoxní v situaci, kdy EU tlačí na Ukrajinu, aby své protikorupční instituce udržela mimo politický vliv.
„Jak můžeme nutit Ukrajince, aby měli nezávislý protikorupční úřad, když to sami nevyžadujeme uvnitř EU?“ ptal se polský europoslanec Mariusz Kamiński. Dobrá otázka.
Pro Českou republiku, kde policie opakovaně vyšetřuje kořistění na veřejných zakázkách na krajských úrovních, přichází zákon v době, kdy vláda schválila vlastní Akční plán boje proti korupci na roky 2025 a 2026. Korupce přitom stojí ekonomiku EU nejméně 120 miliard eur ročně – což je víc než roční rozpočet Česka.
Dohoda musí ještě projít formálním schválením v Evropském parlamentu a Radě EU. Komise plánuje představit novou protikorupční strategii ve čtvrtém čtvrtletí 2026. Otázkou zůstává, zda bude mít větší zuby než tento kompromisní zákon – nebo jestli půjde opět jen o další kolo vyjednávání o tom, jak málo regulace je ještě přijatelné. A hlavně, jestli se EU dokáže dohodnout na tom, co vlastně chce.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
