Aktuálně:

Jihomoravské firmy marně hledají třicet tisíc zaměstnanců

30.10.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jihomoravské firmy marně hledají třicet tisíc zaměstnanců

Zhruba třicet tisíc zaměstnanců hledají firmy na jižní Moravě, kterým tato pracovní síla chybí a nemají ji kde získat.

V rámci udržení zaměstnanců tak stále větší počet firem přistupuje k řadě nejrůznějších kroků, případně pracovníky dokonce přetahuje od konkurence. Firmy rovněž ve větší míře zaměstnávají cizince, zejména Slováky, Ukrajince nebo lidi z Balkánu. Informovala o tom Regionální hospodářská komora Brno.
Podle předsedy komory Ladislava Chodáka kromě nedostatku zaměstnanců v průmyslových firmách nebo dopravních podnicích chybí rovněž personál v nemocnicích či odborníci na informační technologie nebo pracovníci ve stavebnictví. „Typickým aktuálním případem přetahování zaměstnanců je Flixbus, který získal desítky řidičů od konkurence včetně Student Agency,“ vysvětluje Chodák.
S nezanedbatelnými problémy se potýká rovněž stavebnictví, které bylo ekonomickou krizí postiženo asi nejvíce z odvětví, když se s recesí vypořádávalo ještě v době, kdy ostatní obory již zaznamenávaly konjunkturu. I proto řada lidí odešla pracovat jinam. A podle jednatele stavební firmy Kaláb Tomáše Kalába se teď „vracejí velmi pomalu“.
Jihomoravské firmy tak mají tendenci více zaměstnávat cizince, přičemž se jedná zejména o Slováky, Ukrajince či lidi z balkánských zemí. „Aktuálně u nás probíhá akce Zaměstnávání cizinců v ČR. Z provedeného průzkumu mezi zástupci jednotlivých firem vyplynula ochota vyplácet těmto lidem mzdy v rozmezí 18 až 26 tisíc korun, po zapracování až 30 tisíc. Jedná se převážně o pozice ve výrobě,“ komentoval Chodák.
Aby si firmy udržely své zaměstnance, snaží se rozšiřovat množství benefitů. Zajímavostí je například 7,5hodinová pracovní doba v Zetoru. Další podniky se snaží kombinovat pružnou pracovní dobu, více dnů volna nad rámec 20 dnů dovolené ze zákona nebo takzvané „sick days“, které si lidé vybírají, když jsou krátkodobě nemocní. Hmotné benefity už jsou pro většinu zaměstnavatelů podle komory samozřejmostí. Některé z firem se snaží dbát také na vytvoření příjemného pracovního prostředí. „Čím dál víc hlavně u mladších zaměstnanců vidím, že jsou důležité především měkké faktory, jako je právě atmosféra ve firmě,“ doplnil Kaláb.
V srpnu činil podíl nezaměstnaných na jižní Moravě 4,7 procenta, jednalo se o 38 258 lidí, zatímco volných pracovních míst evidoval Úřad práce 17 000.


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?