Když finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová usedla k jednání s americkými zákonodárci, měla jasný vzkaz: Pokud chcete pomoci Ukrajině, v pořádku. Ale neplýtvejte termínem „článek 5″. Ani ve verzi „podobné článku 5″. Ani náhodou. Helsinki totiž ví, co je v sázce a není to jen sémantika.
Když slova mají váhu
Článek 5 Severoatlantické smlouvy je svatý grál kolektivní obrany. Útok na jednoho člena NATO znamená útok na všechny. Od svého vzniku byl aktivován pouze jednou – po teroristických útocích 11. září 2001. A právě proto je tak cenný: jeho síla spočívá v tom, že se nepoužívá nazdařbůh.
Finsko, které vstoupilo do NATO v dubnu 2023 v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině, má k tomuto principu zvláštní vztah. Země s více než tisíc kilometrů dlouhou hranicí s Ruskem ví, že odstrašení funguje jen tehdy, když je kredibilní. A kredibilita se rozplyne ve chvíli, kdy začnete stejný termín používat pro různé věci.
„Musí existovat jasná hranice mezi NATO a budoucími bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu,“ cituje diplomatický kanál Valtonenovou. Pokud budete slibovat Kyjevu „něco jako článek 5″, co se stane, když Rusko otestuje, co to vlastně znamená? A co když se ukáže, že to není totéž jako skutečný článek 5? Celý princip se rozpadne jako domeček z karet.
Dilema mezi pomocí a přesahem
Finské varování odhaluje jedno z klíčových napětí současné evropské bezpečnosti. Západ chce Ukrajině pomoct a to i po případném příměří. Zároveň se ale bojí, že příliš volné zacházení s terminologií NATO podkope to, co alianci skutečně drží pohromadě.
Helsinki přitom Kyjev podporují. Finská pozice je jasná: budoucnost Ukrajiny leží v NATO. Ale cesta tam vede přes jasné rozlišení mezi plnohodnotným členstvím a dočasnými bezpečnostními zárukami. Smíchat obojí do jednoho koše by mohlo vytvořit nebezpečnou šedou zónu – přesně ten typ nejasnosti, který Moskva miluje.
Používání termínu „článek 5″ v jiných kontextech naznačuje zapojení aliance, které ve skutečnosti není součástí žádného z navrhovaných uspořádání. A to je přesně to, čeho se Finsko obává.
Trump, peníze a nejistota
Do celé rovnice vstupuje ještě jeden faktor: Donald Trump. Americký prezident, který nikdy neskrýval svůj skepticismus vůči NATO, nyní tlačí evropské spojence k vyšším výdajům na obranu. Evropa sice převzala lví podíl pomoci Ukrajině, ale ekonomické vyhlídky do budoucna nejsou růžové. Jak dlouho vydrží tento závazek?
Rachel Ellehuusová, bývalá úřednice Pentagonu, to shrnuje trefně: Finové nechtějí slibovat víc, než mohou splnit. V době, kdy se mluví o míru mezi Kyjevem a Moskvou, ale ruský prezident Vladimir Putin zatím nepředložil nic, co by Ukrajinci považovali za přijatelné, je opatrnost na místě.
Finsko přitom na Rusko rozhodně nejde měkce. Valtonenová opakovaně varuje před naivitou – Moskva se nezmění, zvlášť pokud budou sankce zrušeny. Země, která sdílí s Ruskem jednu z nejdelších hranic v Evropě, ví, že Moskva respektuje jen sílu. Ale právě proto chce, aby ta síla byla skutečná – ne jen rétorická.
Co z toho plyne?
Finské varování není jen technickou výhradou k diplomatickému jazyku. V bezpečnostní politice záleží na každém slovu. Článek 5 funguje, protože je výjimečný. Začnete-li ho používat jako přirovnání, riskujete, že ztratí svou váhu. Dokáže Západ najít způsob, jak podpořit Ukrajinu, aniž by rozředil to nejcennější, co má NATO k dispozici? Helsinki už svůj postoj vyjasnili. Teď je na řadě Washington.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
