Lednový telefonát mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem zněl zdvořile. Přesto v něm zazněla slova, která nelze přeslechnout. Si označil Tchaj-wan za „nejdůležitější otázku“ ve vztazích obou zemí a vyzval amerického prezidenta k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na ostrov. Diplomaticky řečeno: tady začíná červená linie.
Rekordní zbrojní balíček
V prosinci 2024 schválila Trumpova administrativa prodej zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 11,1 miliardy dolarů – jeden z největších balíčků v historii. Zahrnuje 82 raketometů HIMARS, 60 samohybných houfnic, 420 střel dlouhého doletu ATACMS, bezpilotní letouny i vojenský software. Peking reagoval ostře: takové kroky podle něj „urychlují nebezpečnou situaci v Tchajwanské úžině“.
Z čínského pohledu jde o jasnou podporu „tchajwanské nezávislosti“, což Si považuje za nepřijatelné. Tchaj-wan je podle Pekingu „čínské území“ a Čína „musí chránit svou suverenitu a územní celistvost“. Že Spojené státy mají formální vztahy s Pekingem, nikoli s Tchaj-pejí, na tom nic nemění – Washington zůstává hlavním dodavatelem zbraní ostrovu, který si Čína nárokuje jako svůj.
Chůze po laně
Trump telefonát označil za „dlouhý a důkladný“. Podle něj oba lídři diskutovali nejen o Tchaj-wanu, ale i o válce na Ukrajině, situaci v Íránu a nákupu amerického plynu a sójových bobů Čínou. Peking údajně zvažuje navýšení dovozu sóji z 12 na 20 milionů tun. „Vztah s Čínou a můj osobní vztah s prezidentem Sim je mimořádně dobrý,“ napsal Trump na Truth Social.
Pod povrchem zdvořilostí se však skrývá napětí. Spojené státy od roku 1979 uznávají vládu v Pekingu jako jedinou legitimní vládu Číny, zároveň však na základě zákona o vztazích s Tchaj-wanem z téhož roku dodávají ostrovu zbraně „obranného charakteru“. Jde o diplomatickou chůzi po laně, která funguje už desítky let – dokud jedna ze stran nezačne tlačit příliš silně.
Křehké status quo
Čína dlouhodobě slibuje „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem a nevylučuje použití síly. Koncem prosince 2024 uspořádala dvoudenní vojenské cvičení v okolí ostrova – jasné varování. Tchajwanský prezident Laj Čching-te po Trumpově telefonátu s Sim reagoval pozitivně na pokračující spolupráci s USA, ačkoli jeho vyjádření bylo diplomaticky zdrženlivé.
Spojené státy se zaměřují na posilování tchajwanské asymetrické obrany – tedy systémů, které by ostrov dokázaly bránit i proti přesile. Problém je, že dodávky již nasmlouvaných zbraní se opožďují a očekává se, že v roce 2026 dorazí zbraně v hodnotě přes 20 miliard dolarů z dříve schválených balíčků.
Varování čínského prezidenta není jen rétorické gesto. Je to připomínka, že Tchaj-wan zůstává tou nejcitlivější otázkou mezi Washingtonem a Pekingem. Každá další dodávka zbraní posouvá obě strany blíž k okamžiku, kdy bude muset někdo ustoupit – nebo riskovat konflikt, který si nikdo nepřeje.
Zdroj info: BBC News
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
