Aktuálně:

EK zkoumá materiál získaný v ČR o možném střetu zájmů Babiše

27.03.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
EK zkoumá materiál získaný v ČR o možném střetu zájmů Babiše

Evropská komise analyzuje materiál získaný v rámci rozsáhlého auditu, který od ledna prováděla v České republice.

ČTK to dnes sdělila mluvčí Evropské komise. Tři generální ředitelství EK prověřovala na českých úřadech předcházení střetu zájmů při přerozdělování evropských dotací. Důvodem bylo podezření unijních úřadů, že premiér Andrej Babiš může být ve střetu zájmů kvůli dotacím pro holding Agrofert, který v roce 2017 s ohledem na zákon o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů.
Komisař pro rozpočet Günther Oettinger ve včerejší diskusi europarlamentu o rozpočtové uzávěrce EU za rok 2017 řekl, že chce europoslance o výsledcích analýzy informovat na dubnovém plenárním jednání a že v této souvislosti vystoupí i před výborem EP pro rozpočtovou kontrolu. Jistý zdroj z Evropské komise upozornil ČTK právě na zmíněný výbor pro rozpočtovou kontrolu, který se sejde v pondělí 15. dubna večer ve Štrasburku. Oettinger ještě poslancům sdělil, že je připraven je o české záležitosti informovat i po květnových volbách do EP.
Oettinger dnes dále uvedl, že v českém případě komise prověřuje situaci jak po 2. srpnu 2018, kdy začaly v EU platit ohledně střetu zájmů přísnější pravidla, tak také od roku 2012 do uvedeného data.
Komisař připomněl, že EK požádala Babiše o informace, jaké kroky učiní, aby se konfliktu zájmu vyhnul, a že je také skutečně udělal. „Nyní se zabýváme odpovědí, kterou jsme dostali, opatřeními, která (česká) vláda přijímá,“ podotkl Oettinger s tím, že Babiš písemně slíbil, že se stahuje z příslušné vládní rady, která o fondech rozhoduje. „V brzké budoucnosti z toho vyvodíme závěry,“ uvedl komisař a připomněl, že v současné době dál stojí platby z unijních fondů pro podniky Agrofertu v Česku.
Podle Oettingera je obecně třeba v budoucím rozpočtu zajistit, aby členské státy správně uplatňovaly nová pravidla týkající se střetu zájmů. Komise proto svolala na 10. května konferenci, na níž se má hovořit o krocích, které musí v souvislosti se změnami platnými od 2. srpna loňského roku státy udělat.
Evropský parlament dnes v rámci hodnocení, jak jsou vynakládány unijní peníze, vyzval EK k jasným závěrům v Babišově kauze. Komise by pak měla „bez dalších průtahů“ na základě výsledků svého vyšetřování jednat, uvedli poslanci v právně nezávazném usnesení. Česká europoslankyně Martina Dlabajová (zvolená za ANO) ale poukázala na to, že možný střet zájmů českého premiéra se začal řešit až v souvislosti s právní úpravou, která nabyla účinnosti v roce 2018, přičemž parlament se ve svém hodnocení rozpočtu zabývá rokem 2017. „Není to korektní a nedává to žádný smysl,“ dodala.
Podezření, že Babiš nová porušuje evropská pravidla o střetu zájmů, vznesla loni organizace Transparency International ČR, ke které se připojili opoziční Piráti. Podle nich Babiš i po vložení Agrofertu do svěřenských fondů může holding ovlivňovat, zároveň jako předseda vlády má vliv na jednání o podobě rozpočtu EU a o rozdělování evropských dotací v Česku. Babiš to popírá.
Oettinger před Vánocemi doporučil Babišovi tři způsoby, jak by se mohl střetu zájmů zbavit. Měl by buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z evropských fondů, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích. Babiš se následně vzdal předsednictví ve vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy a tím považuje věc za vyřešenou.
Europarlament loni v prosinci přijal rezoluci, v níž vyzval komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Poslanci požadují mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o dotace pro Agrofert. Ministerstvo financí oznámilo, že nebude komisi takové žádosti posílat.
Podle zprávy evropských právníků, která koncem listopadu unikla do médií, hrozí, že Česko bude muset alespoň část z proplacených dotací vrátit.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.