Aktuálně:

ČSSD chce s ANO jednat o zvýšení daně pro banky o šest procent

11.03.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČSSD chce s ANO jednat o zvýšení daně pro banky o šest procent

ČSSD chce s hnutím ANO ve vládě jednat o zvýšení daně pro banky na 25 procent z nynějších 19.

Je připravena diskutovat i o zavedení digitální daně pro firmy jako Google či Facebook. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček. Otázka státních příjmů podle něj je klíčová při debatě o budoucím státním rozpočtu.

V diskusi o rozpočtu pro rok 2020 pro nás bude zásadní hledat v první fázi především, kde můžeme zajistit zvýšení té příjmové stránky. My chceme s koaličním partnerem hovořit o možnosti sektorové daně. V této chvíli hnutí ANO ji odmítá, ale já si dovedu představit, že banky, které samy přiznávají, že mají rekordní zisky, tak by se mohly podílet na financování veřejných služeb více,“ řekl Petříček. Podle něj by se sektorová daň pro banky, na rozdíl od podobného opatření pro mobilní operátory, nepromítla do ceny pro konečné spotřebitele, protože v bankovním sektoru je v Česku silně konkurenční prostředí.
Zdrženlivě se k zavedení sektorové daně pro banky postavil předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana menšinovou vládu ANO s ČSSD podporuje. Podle něj by bylo vhodnější zavést místo toho daň z finančních transakcí. Zdanění svých příjmů se podle něj banky mohou vyhnout, protože většina z nich má zahraniční vlastníky a mohou daně optimalizovat převedením výnosů do zahraničí.
ČSSD je podle Petříčka připravena debatovat i o zdanění příjmů z reklamy u globálních internetových firem. Podle něj je představitelná daň ve výši tří procent, jako ji připravují i Rakousko a Francie. Záměr má podporu i u KSČM, kladně se k němu v únoru vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Sociální demokraté chtějí s ANO diskutovat i o zrušení superhrubé mzdy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) od něj nedávnou ustoupila, protože ho spojovala se zrušením plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce, což odmítla většina stran i premiér. Podle Petříčka je zásadní, že se platby za státní pojištěnce rušit nebudou.
Filip se v České televizi také vyjádřil kriticky k možnosti, že by se mohl schodek státního rozpočtu v příštím roce zvýšit proti letošním plánovaných 40 miliardám korun. KSČM podle něj bude v debatě o přípravě rozpočtu trvat na tom, aby schodek v roce 2020 byl maximálně 30 miliard korun. Vláda podle něj musí hledat úspory na ministerstvech i přijít s novými zdroji příjmů. Komunisté zároveň odmítají snižování mandatorních výdajů jako jsou důchody.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.