Aktuálně:

České domácnosti otočily a výrazně zvedly vklady v bankách

03.06.2022, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
České domácnosti otočily a výrazně zvedly vklady v bankách

Vklady obyvatel v bankách, počítáno v korunách i cizí měně celkem, v dubnu meziměsíčně stouply o masivních 35,4 miliardy korun, což po březnovém poklesu o téměř dvacet šest miliard představuje podstatný obrat.

Celkový objem jejich úložek se od srpna loňského roku drží nad hranicí tří bilionů korun – ke konci letošního dubna dosahovaly tří bilionů a sedmdesáti šesti miliard korun.
Meziroční nárůst vkladů obyvatelstva představuje 114 miliard korun, tedy nárůst o necelá čtyři procenta. Ze statistik sestavovaných Českou národní bankou (ČNB) také vyplývá, že při zjevně opadající hypoteční vlně dosáhl celkový objem úvěrů obyvatelstva 1,969 bilionu korun, meziročně je o 9 % vyšší při jednoprocentním meziměsíčním poklesu. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva pak meziměsíčně stouplo z 1,053 bilionu na 1,108 bilionu korun.
Živnostníci v dubnu zhruba o 2 % snížili jak čerpání půjček, tak tvorbu vkladů; na úložkách však měli koncem měsíce téměř o 117 miliard korun více, než kolik bankám dlužili.
Vývoj úvěrů a vkladů (v mil. Kč)

Období Domácnosti – živnosti Domácnosti – obyvatelstvo
vklady úvěry Saldo vklady úvěry saldo
30.4. 2022      162 884
 
46 315,5
 
116 568,5 3 076 171
 
1 968 634,4
 
1 107 537
 
31.12. 2021 171 035 47 641 123 394 3 020 385 1 948 112 1 072 273
31.12.2020 166 284 47 008 119 276 2 822 763 1 763 145 1 059 618

 Zdroj: ČNB (ARAD), vklady a úvěry rezidentů dle sektorového hlediska (Kč + cizí měna)
Vklady firem za měsíc duben stouply o dvě miliardy korun, úvěry o 5,5 miliardy klesly   
V dubnu se meziměsíčně snížil stav podnikových úvěrů o necelých 5,5 miliardy korun, meziročně ovšem dosažených 1,217 bilionu korun představuje vzestup o 75 miliard korun (+6,6 %). Depozita, která mají firmy v bankovních ústavech, oproti březnu zhruba dvě miliardy stoupla na 1,336 bilionu korun; výsledné saldo vůči bankám tak skončilo na přebytku 111,8 miliard korun.
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA:
Po březnu, který přinesl výrazný pokles vkladů domácností, pravděpodobně jako reakce uzavření poboček Sberbank, se situace v dubnu otočila a vklady výrazně stouply. Na straně úvěrů začala platit přísnější pravidla ČNB pro posuzování příjmů uchazečů o hypotéky, a hypoteční trh bude v následujících měsících spolu s pokračujícím růstem sazeb ještě dále tlumit. Výsledkem je po dlouhé době pokles celkového objemu čerpání úvěrů domácnostmi.
Souhrnné statistiky neposkytují plastický pohled na realitu jednotlivých domácností a firem, které reagují na vývoj často odlišně, podle jejich konkrétní situace. Jsou domácnosti, které zvedají opět míru úspor, inflaci navzdory, a omezující spotřebu, aniž by k tomu byly nuceny finančními důvody. Jiné by spotřebovávaly, kdyby bylo z čeho (asi třetina domácností je podle průzkumů společnosti PAQ Research prakticky bez finančních rezerv). A ještě jiný možný vzorec chování je snaha utratit peníze dříve, než pozbydou hodnoty, případně je proti znehodnocení zajistit. Výsledné saldo je však takové, že vklady domácností jako celku rostou, zatímco živnostníků úložky i půjčky klesají.
Firmy až na výjimky nemají silné důvody k investicím, vyčkávají a snaží se zajistit tvorbou finančního polštáře, pokud jim to jejich provozní výkonnost dovoluje. Česká podniková sféra je známá svou opatrností, což se projevuje i v tom, že jako celek by byla schopná vyrovnat všechny své závazky vůči bankovním věřitelům a ještě by jí téměř 120 miliard na vkladových účtech zůstalo. Tenhle dříve nevídaný fenomén nastal až v průběhu pandemie, v červenci 2020.
Vývoj úvěrů a vkladů (v mil. Kč)

Období Nefinanční podniky
vklady Úvěry saldo
30.4.2022 1 336 364 1 216 981,9 119 382,1
31.12.2021 1 308 877 1 190 673 118 204
31.12.2020 1 217 934 1 123 034 94 900

Zdroj: ČNB (ARAD), vklady a úvěry rezidentů dle sektorového hlediska (Kč + cizí měna)
Hypotéky mají historicky nejnižší procento selhání. Zatím.
Dosud platí to, co zmiňujeme již dlouho: podíly nevýkonných úvěrů, jak u firemních půjček, tak v případě úvěrů obyvatelstvu, v Česku patří mezi nejnižší v Evropě. Podíl úvěrů, nepříznivě poznamenaných finančním stresem podnikové sféry a domácností v České republice, i v dubnu klesal, je to však zpráva z minulosti. Statistiky o nevýkonných úvěrech zachycují dlužníky, kteří měli potíže se splácením závazků nejméně tři měsíce před tím.
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA:
Vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a víme, že vzhledem k souběhu řady nepříznivých faktorů bude v nadcházejících měsících stoupat, s příslušným zpožděním, jak se promítnou potíže se splácením do klasifikace. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak u firem jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí.
Podíl firemních nevýkonných úvěrů v dubnu klesl  na 3,65 %. To je hluboko pod hladinou 8,2 %, na níž byl na konci roku 2011, natož pak 17,67 % v lednu před dvaceti lety. Češi tradičně velmi dbají na vzorné splácení hypoték. Podíl nevýkonných hypotečních úvěrů pokračoval v prolamování mnohaletých minim a v dubnu ještě vylepšil historický rekord, když klesl na 0,66 %.
Vývoj nevýkonných úvěrů

  Prosinec 2011 Prosinec 2020 Prosinec 2021 Duben 2022
Domácnosti, spotřební úvěry 11,3 % 5,08 % 4,67 % 4,29 %
Domácnosti, hypoteční úvěry                                              3,09 % 0,88 % 0,74 % 0,66 %
Podniky                                                                                    8,2 % 4,15 % 3,84 % 3,65 %

(Zdroj: ČNB (ARAD))
MIROSLAV ZÁMEČNÍK, hlavní poradce České bankovní asociace
Foto: Pixabay
Zdroj: ČBA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.