Aktuálně:

Češi znovu otevírají peněženky pro Ukrajinu

19.02.2026, Autor: red

6 votes, average: 3,33 out of 56 votes, average: 3,33 out of 56 votes, average: 3,33 out of 56 votes, average: 3,33 out of 56 votes, average: 3,33 out of 5
Češi znovu otevírají peněženky pro Ukrajinu

Zatímco politici a komentátoři opakují mantru o „válečné únavě“ a slábnoucí podpoře Ukrajiny, obyčejní Češi dělají přesný opak. Iniciativa Dárek pro Putina hlásí rostoucí zájem dárců – lidé posílají na frontu víc peněz než v předchozích letech. Co to vypovídá o české společnosti?

„Pozorujeme něco, co jde naprosto proti všem narativům kolem podpory Ukrajiny,“ říká Martin Ondráček, organizátor iniciativy, která za čtyři roky financovala například nákup vrtulníku Black Hawk, tanku T-72 a protidronových systémů. Podle něj lidé stále lépe chápou, že – jak zní staré kozácké přísloví – válka se nejlíp vyhrává válkou.

Když symbol váží víc než tank samotný

Jeden tank sám o sobě válku nerozhodne. To ví každý, kdo sleduje situaci na frontě. Přesto má smysl, aby se běžní lidé složili na obrněnec a poslali ho na Ukrajinu. Síla takového gesta přesahuje jeho vojenskou hodnotu.

„Je to silný symbol, že se běžní lidé složili na tank,“ vysvětluje Ondráček. Tyto projekty mohou inspirovat další dárce, někdy dokonce celé státy, aby poslaly stejné zbraně. Tank zaplacený veřejností má marketingovou hodnotu, která může vyústit v dodávky desítek dalších tanků od vlád.

Česká republika se od února 2022 zařadila mezi klíčové vojenské podporovatele Ukrajiny. Celková vojenská pomoc dosáhla do konce roku 2024 částky 17,4 miliardy korun, přičemž Česko obdrželo od spojenců a z fondů EU kompenzace v hodnotě 25 miliard. Vydané licence na vývoz vojenského materiálu činily do prosince 2023 přibližně 117 miliard korun. A česká muniční iniciativa? Ta v roce 2024 dodala 1,8 milionu kusů munice – 43 procent veškeré munice dodané Ukrajině.

Co Ukrajina skutečně potřebuje

Potřeby Ukrajiny se v čase mění, ale jedno zůstává konstantní: munice všech ráží. „Munice je základ a Ukrajinci jsou za ni velmi vděční,“ potvrzuje Ondráček. Dnes je absolutní prioritou boj proti dronům Šáhed, které představují obrovský problém pro kritickou infrastrukturu i civilní obyvatelstvo.

Proto iniciativa Dárek pro Putina o víkendu umístí na 17 náměstích po celém Česku makety ruských dronů Šáhed ve skutečné velikosti. Chce tím připomenout, že když padne Ukrajina, může být cílem i Česká republika. Není to strašení – je to logika agrese, kterou Evropa zažila mnohokrát v minulosti.

Kapitulace není řešení

Na argumenty, že válka nemá vojenské řešení a pomoc by se měla omezit, reaguje Ondráček otázkou: „Jestli ti lidé, kteří to říkají, mají nějaké jiné řešení, já si ho rád poslechnu. Ale nebudu poslouchat nápady, ať se Ukrajinci vzdají.“

Kapitulace by vedla k další destabilizaci Evropy, nové uprchlické vlně a posílení ruského zbrojení. Historie ukazuje, že ústupky agresorům nepřinášejí trvalý mír – přinášejí jen odklad další agrese.

Česká muniční iniciativa se na začátku roku 2026 potýká s výrazným nedostatkem financí. Přesto Česko zůstává jedním z největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu a klíčovým koordinátorem mezinárodní pomoci. Do února bylo v Česku oficiálně vycvičeno přes 3200 ukrajinských vojáků.

Čím dál víc lidí chápe, že vojenská asistence Ukrajině není charita – je to zásadní bezpečnostní zájem České republiky. Možná právě proto se Češi skládají na tanky. Protože vědí, že lepší je platit za obranu Ukrajiny dnes, než za vlastní obranu zítra.

Zdroj info: ČTK

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.