Aktuálně:

ČNB opět zvýšila sazbu proticyklické kapitálové rezervy

20.12.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČNB opět zvýšila sazbu proticyklické kapitálové rezervy

Bankovní rada České národní banky rozhodla o navýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy, jejímž cílem je ochrana úvěrového trhu.

Centrální banka zvyšuje sazbu na jedno a čtvrt procenta, tedy o čtvrt procentního bodu oproti současnému stavu, pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, s platností od ledna 2019. Centrální banka sazbu stanovuje čtvrtletně vždy s účinností od následujícího roku. Ve většině zemí Evropské unie je sazba nulová.
O zvýšení sazby pro expozice umístěné v České republice rozhodla bankovní rada ČNB na svém zasedání 6. prosince 2017. Podle viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka hovořila pro zvýšení řada faktorů. „Pokračuje rychlý růst bankovních úvěrů, zejména domácnostem na bydlení a na spotřebu,“ zdůvodnil rozhodnutí a dodal, že účelem této rezervy není zastavit úvěrování, ale v dnešních dobrých časech vytvářet polštář pro časy horší.
Proticyklická kapitálová rezerva je důležitým nástrojem makroobezřetnostní politiky zavedeným v rámci Evropské unie v roce 2014. Rezervu musí instituce povinně vytvářet na základě pokynů regulátora v době nadměrného růstu úvěrů, jenž obvykle zvyšuje finanční nerovnováhu a vede k růstu systémového rizika. V období útlumu ekonomické aktivity, doprovázeného rostoucími ztrátami z úvěrů, by naopak měla být rezerva „rozpouštěna“, aby nefinanční podniky a domácnosti měly i nadále přístup k úvěrům bez nadměrně zpřísněných podmínek.
Většina zemí Evropské unie, vyjma Česka, Slovenska a Švédska, disponuje nulovou proticyklickou rezervou, upozornil hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. „ČNB částečně sklízí nechtěné plody své donedávna příliš uvolněné měnové politiky, jelikož intervenční režim stlačením úrokových sazeb zásadně přispěl k realitnímu boomu v ČR,“ uvedl. Zvýšení sazby podle Kovandy vypovídá o tom, že ČNB nadále považuje ceny nemovitostí v České republice za přemrštěné.
ČNB zvedla sazbu z nulové úrovně poprvé v prosinci 2015 s platností od 1. ledna 2017, o dalším navýšení na jedno procento bankovní rada rozhodla v červnu 2017 s platností od 1. července 2018.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.