Průměrná mzda rostla ve třetím čtvrtletí podobným tempem jako ve druhém čtvrtletí, tedy přes sedm procent.
Reálně, po zahrnutí inflace, rostla ale průměrná mzda jen kolem pěti procent. Vyplývá to z odhadů většiny analytiků oslovených ČTK. Za růstem mezd je především dobrý vývoj ekonomiky a nedostatek pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd.
Průměrná mzda roste v Česku nepřetržitě od začátku roku 2014. Letos ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda meziročně vzrostla o 7,6 procenta na 29 346 korun. Po odečtení inflace se výdělek zvýšil o 5,3 procenta. Obecně přitom ovšem platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
„Ve třetím čtvrtletí podle našeho odhadu rostly reálné mzdy, tedy mzdy po zahrnutí inflace, meziročně o 5,4 procenta. To je nejrychlejší tempo růstu reálných mezd od prvního čtvrtletí roku 2007. Růst mezd v Česku je nyní jeden z nejrychlejších v celé EU,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Hlavním důvodem takového růstu je podle něj nízká míra nezaměstnanosti, která je nejnižší v EU.
„Napjatá situace na trhu práce vytváří vytrvalé mzdové tlaky. K tomuto tlaku se přidává i veřejný sektor, který průběžně zvyšuje mzdy státních úředníků. Nicméně ve třetím čtvrtletí byl růst mezd zbrzděn slabší ekonomickou aktivitou a kalendářními efekty, protože třetí čtvrtletí mělo letos o jeden pracovní den méně,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Proto také očekává ve třetím čtvrtletí růst průměrné mzdy o 7,5 procenta. Reálně, po zahrnutí inflace, tak podle něj mzdy stouply o 4,8 procenta.
Zpomalení růstu reálné mzdy pod pět procent očekává i hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „Meziroční růst průměrné nominální mzdy by měl dle našich odhadů setrvat na 7,6 procenta. Vzhledem k mírně vyšší inflaci však dynamika i reálných mezd mírně zpomalí, a to nepatrně pod pět procent. Stále však půjde o jedno z nejrychlejších temp růstu reálných mezd za posledních deset let,“ uvedl. Upozornil, stejně jako další ekonomové, že růst mezd je do velké míry způsoben nedostatkem vhodné pracovní síly kvůli historicky nízké nezaměstnanosti a příznivému ekonomickému vývoji.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek pak na základě dnešních údajů o HDP snížil odhad růstu průměrných mezd na 6,8 procenta, reálně tedy na 4,1 procenta. „Za zpomalením meziročního růstu mezd proti předchozímu čtvrtletí zřejmě stály přechodné technické faktory, zejména nižší počet odpracovaných hodin v důsledku odlišného načasování víkendů a svátků,“ dodal.
Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda stoupla meziročně o 1 170 korun na 27 220 kroun, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta.
Aleš Sosnovský, ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
