Aktuálně:

Česko je pro investory nejatraktivnější z bývalého východního bloku

31.10.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česko je pro investory nejatraktivnější z bývalého východního bloku

Česká republika je investorsky nejatraktivnější zemí někdejšího východního bloku.

Ve srovnání s loňskem se Česko v žebříčku o tři pozice zlepšilo, když se umístilo třiadvacáté na světě. První místo obsadil Singapur, následován Hongkongem a Švýcarskem. Vyplývá to z mezinárodního ekonomického žebříčku, který hodnotí kombinaci ukazatelů ekonomických, politických a sociokulturních. Žebříček sestavuje poradenská společnost BDO ve spolupráci s Hamburským institutem mezinárodní ekonomiky.
Hlavní hodnoticí index vychází z kombinace ekonomických ukazatelů, jako jsou například průměr HDP na osobu, inflace nebo míra zdanění, politických ukazatelů jako stabilita, možnost dovolání se práva či podnikatelská svoboda, a sociokulturních prvků, které sledují růst populace, vzdělání, úroveň zdravotní péče nebo svobodu při výkonu povolání.
V celkovém srovnání se Česká republika umístila 23. v pořadí, přičemž v rámci ekonomických faktorů obsadila 29. místo, na základě politického srovnání skončila 24. a z pohledu sociokulturních vlivů dosáhla na 26. pozici. Těsně před námi se umístil 21. Katar a 22. Tchaj-wan. Naopak předběhnout se Česku v žebříčku povedlo státy, jako jsou Izrael, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty nebo Malta, uvedl Lukáš Hendrych z BDO.
Co se týká sousedních zemí, nejlépe dopadlo osmé Německo, které se meziročně zlepšilo o čtyři místa. Beze změn oproti loňsku skončilo 16. Rakousko a 34. Polsko. Nejhůře si z našich sousedů vedlo Slovensko, které skončilo až na 43. místě, přičemž se o tři příčky meziročně propadlo. Hlavní příčinou byly špatné sociokulturní podmínky Slovenska, v nichž mu patří až 61. pozice.
Na první místo žebříčku se vrátil Singapur, druhý byl Hongkong a třetí místo patřilo Švýcarsku. Dále následují Nizozemsko a Dánsko. Nově se mezi prvních deset vměstnalo Německo a Nový Zéland, když Německu pomohly ekonomické výsledky a Novému Zélandu zlepšení v politické a sociokulturní sféře.
Největší zhoršení situace zaznamenaly africké státy, jako jsou Rwanda, Mali nebo Benin, ale rovněž Bosna a Hercegovina nebo Kosovo. Východní Evropa v indexu vykázala 50,2 bodu, západní Evropa dosáhla na 72,2 bodu ze sta možných.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.