Vládní podporu zemního plynu do aut kritizují petrolejáři

zůstat zachována i po roce 2020. Počítá s tím memorandum o rozvoji vozidel na zemní plyn do roku 2025, kterým by se měla ve středu zabývat vláda. S projednáváním materiálu nesouhlasí Unie nezávislých petrolejářů.

V současnosti je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 72 haléřů proti 12,84 koruny za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit. Od začátku příštího roku bude činit 1,44 koruny, od začátku roku 2020 pak 2,80 koruny na metr krychlový. Ke zvýšení daně bude moci vláda přistoupit i po roce 2020. A to v případě, pokud spotřeba zemního plynu v dopravě přesáhne 600 milionů metrů krychlových za nejvýše dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců, inkaso spotřební daně z minerálních olejů poklesne meziročně o více než dvě miliardy korun, schodek rozpočtu přesáhne 1,5 procenta HDP, dojde k navýšení sazeb daně u benzinu a nafty nebo ČR nebude plnit minimální sazby stanovené EU.

Podle Českého plynárenského svazu představuje memorandum pozitivní impulz nejen pro plynárenské společnosti, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru, které zařadily CNG do svých dlouhodobých investičních strategií. V případě jeho nepřijetí by se podle výkonného ředitele Jana Rumla mohl opakovat černý scénář ze Slovenska, kde je dnes zájem a spotřeba zemního plynu pro výrobu CNG o 30 procent nižší než v roce 2011.

„Nové memorandum je velmi důležité proto, aby se nezbrzdily, nebo dokonce nezastavily investice do infrastruktury a nákupu ekologických aut a autobusů s pohonem na CNG. Memorandum představuje pro všechny subjekty, které v posledních letech nainvestovaly peníze do rozvoje CNG, jistotu a záruku, že tyto investice nebyly zbytečné a že stát bude i nadále podporovat rozvoj ekologické dopravy,“ dodal mluvčí innogy Pavel Grochál.

S projednáváním materiálu naopak nesouhlasí Unie nezávislých petrolejářů. Ve své tiskové zprávě sdružení uvedlo, že další podpoře alternativních paliv by měla předcházet odborná diskuse vedoucí ke stanovení vládní strategie na delší období. Existující Národní akční plán čisté mobility je podle něj pouze strategií podpory rozvoje infrastruktury CNG a elektromobility.

„Není naší snahou a priori odmítat alternativní paliva. Naopak. Ale jde nám o to, aby se vláda namísto prolobbované podpory úzké skupiny podniků a konkrétního paliva nejprve věnovala koncepčním úvahám,“ uvedl předseda představenstva sdružení Ivan Indráček.

V současnosti jezdí po tuzemských silnicích zhruba sedmnáct tisíc vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají mít v roce 2020 ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až pět tisíc nových CNG vozů.

ČTK