Aktuálně:

Lithium v Krušných horách bude těžit australská firma

03.10.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Lithium v Krušných horách bude těžit australská firma

Lithium získávané z ložiska Cínovec by se mělo zpracovávat do finální podoby v Česku.

Řekl to ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček při podpisu memoranda o porozumění se společností European Metals Holdings. S těžbou lithia, které se využívá při výrobě baterií, by mohl australský investor začít v Krušných horách v roce 2022.

„Společnost se přihlásila k našemu záměru, a to prioritně zpracovávat vytěženou rudu na území České republiky, což je jeden z hlavních cílů Ministerstva průmyslu a obchodu a nové surovinové politiky České republiky,“ uvedl Havlíček.

Společnost EMH plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy. Australský investor má průzkumné licence od Ministerstva životního prostředí a podle Havlíčka je pravděpodobné, že právě tato firma bude rudu těžit. Hotová je předběžná studie proveditelnosti.

V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia – většina na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. Hlubinnou těžbu plánuje společnost Geomet, kterou vlastní EMH. Otevřít chce pro tuto těžbu historický důl na cín. „Na základě předběžné studie proveditelnosti jsme došli k částce 656 milionů tun rudy v ložisku Cínovec. V našem jednadvacetiletém plánu dobývání počítáme s těžbou 1,8 milionu tun ročně, což dělá dohromady za tuto dobu 37 milionů tun rudy celkově,“ uvedl jednatel Geometu Richard Pavlík.

Zpracováním vytěžené rudy je možné získat ročně 21 tisíc tun karbonátu lithia, což je meziprodukt, který se používá v navazujícím průmyslu. „Je to tak 450 tisíc tun karbonátu lithia za 21 let. Roční produkce může posloužit k výrobě baterií pro 420 tisíc výkonných elektromobilů nebo až 600 tisíc těchto vozů s menším výkonem,“ uvedl Pavlík. Ložisko na Cínovci je podle něj významné z hlediska objemu rudy, ale je v ní menší obsah lithia než jinde. „Těžař musí vytěžit větší množství rudy, aby získal stejné množství finálního produktu, podle předběžné studie proveditelnosti to rentabilní je,“ řekl. Zhruba za rok bude hotova kompletní studie proveditelnosti. Geomet navázal předběžnou spolupráci s firmou HE3DA, která v Horní Suché u Havířova začne v polovině října stavět továrnu na výrobu baterií mj. pro elektromobily či energetické banky.

Generální ředitel EMH Keith Coughlan novinářům řekl, že při těžbě by mohlo vzniknout asi tisíc pracovních míst a až šestnáct set v přidružených odvětvích. „Do téhle chvíle jsme investovali 12 milionů australských dolarů, a pokud začne těžba, bude to až 400 milionů amerických dolarů, tedy 8,8 miliardy korun,“ doplnil Coughlan.

Využití ložiska na Cínovci podpořil i Petr Pípal z hnutí Severočeši, starosta města Dubí, pod něž Cínovec spadá. „Naší snahou je, aby při využití ložiska byl zohledněn co nejmenší dopad na životní prostředí a život obyvatel města a městské části Cínovec a samozřejmě, aby veškerá přidaná hodnota při procesu zpracování rudy až po finální výrobky zůstala na území českého státu,“ uvedl Pípal.

Naopak povrchově chce těžit lithium u Cínovce společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.

V Krušných horách jsou dvě třetiny zásob lithia na české straně, třetina na německé. Také v Německu se připravuje těžba a vzhledem k jednodušším schvalovacím podmínkám začne podle Pavlíka zřejmě dříve než v Česku.

Převzato: Radka Fialová, Tomáš Medek, ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?