Aktuálně:

USA otevírají Saúdům cestu k jaderné energii – bez pojistek

21.02.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
USA otevírají Saúdům cestu k jaderné energii – bez pojistek

Washington se chystá uzavřít s Rijádem dohodu, která by ještě před pár lety byla nemyslitelná. Prezident Donald Trump informoval Kongres, že navrhovaná smlouva o civilním jaderném programu pro Saúdskou Arábii nebude obsahovat tradiční pojistky proti šíření jaderných zbraní. Žádný zákaz obohacování uranu. Žádné právo MAAE na neohlášené inspekce. Prostě nic z toho, na čem americká diplomacie desítky let trvala jako na základní podmínce.

Dohoda bez brzd

Trumpova administrativa vyškrtla z návrhu dohody podle článku 123 zákona o atomové energii dvě zásadní podmínky. Saúdská Arábie nebude muset přijmout Dodatečný protokol, který uděluje Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) právo provádět neohlášené kontroly kdekoli a kdykoli. A co víc – dokument otevírá cestu k vlastnímu programu obohacování uranu. Tedy k procesu, který stojí mezi civilním využitím atomu a výrobou bomby.

Podle kopie dokumentu, kterou získala agentura Reuters, má dohoda postavit americký průmysl do centra saúdskoarabského jaderného rozvoje. Logika? Když u toho budou naše firmy, budeme mít kontrolu. Text sice zmiňuje „dodatečná opatření k nejcitlivějším oblastem potenciální jaderné spolupráce“ – včetně právě obohacování a přepracování vyhořelého paliva – ale konkrétní mechanismy chybí.

Kelsey Davenportová z Arms Control Association to formuluje opatrně, ale jasně: přístup Trumpovy administrativy „vyvolává obavy, zda pečlivě zvážila rizika šíření jaderných zbraní nebo precedens, který tato dohoda může vytvořit“. Kongres by podle ní měl zkoumat nejen dopady pro Saúdskou Arábii, ale i vzor, který dohoda nastaví pro budoucnost. Protože vzory mají v mezinárodní politice nepříjemnou vlastnost – šíří se rychle.

Jaderný závod na Blízkém východě

Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán to v roce 2023 řekl bez obalu: „Pokud Írán získá jadernou zbraň, musíme ji dostat my.“ Důvod? Bezpečnost a rovnováha sil v regionu. Saúdská Arábie je sice signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, ale její ambice vstoupit do klubu jaderných mocností jsou zřejmé. A teď dostává klíče od dveří.

Paradox je v tom, že dohoda se rýsuje právě v době, kdy jednání o obnovení íránské jaderné dohody dosáhla kritického bodu. Původní Společný komplexní akční plán z roku 2015 fakticky vypršel v říjnu 2025. Nová jednání, mediovaná Ománem, přinesla zatím jen „pozitivní signály“ – tedy nic konkrétního. Pokud Írán skutečně vyvine jadernou zbraň, Saúdská Arábie ho podle všeho bude následovat. A pak? Turecko, Egypt, možná i další. Blízký východ jako dominový efekt.

Kongres jako poslední brzda

Trumpova administrativa může předložit finální text dohody Kongresu už 22. února. Pokud do 90 dnů Senát ani Sněmovna reprezentantů nepřijmou rezoluci odmítající smlouvu, vstoupí automaticky v platnost. Zákonodárci mají tedy poslední šanci zasáhnout – ale budou chtít?

Zajímavé je, že mezi kritiky dohod bez pojistek patřil i současný ministr zahraničí Marco Rubio – v době, kdy působil v Senátu. Stejně tak mnozí demokraté i část republikánů dlouhodobě trvali na tom, že jakákoli dohoda musí obsahovat zákaz obohacování a právo na neohlášené inspekce. Teď se ukáže, jestli to mysleli vážně, nebo to byla jen rétorika pro voliče.

Administrativa argumentuje, že zapojení amerických firem do saúdskoarabského programu samo o sobě zajistí bezpečnost. Jenže co když ne? Co když se Rijád rozhodne jít vlastní cestou, jakmile získá know-how? A co když se precedens rozšíří dál?

Konec éry pojistek?

Spojené státy se rozhodly vsadit na ekonomickou logiku – americké firmy dostanou lukrativní zakázky, Saúdská Arábie získá jadernou energii, a tím pádem prý i kontrolu. Ale precedens, který tato dohoda vytváří, může být nebezpečnější než samotná smlouva. Pokud největší světová mocnost upustí od standardů, které sama desítky let prosazovala, proč by je měly dodržovat ostatní? Svět sleduje nejen to, co si dohodne Washington s Rijádem. Sleduje, zda éra jaderných pojistek právě nekončí. A jestli ano, co přijde potom.

Zdroj info: Reuters

Autor: Josef Neštický 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.