Americká administrativa zveřejnila nové podrobnosti o údajném čínském jaderném testu z června 2020. Podle Washingtonu šlo o tajnou podzemní zkoušku na testovacím místě Lop Nor v západní Číně. Peking obvinění rezolutně odmítá a mluví o politické manipulaci. Jenže pravda se v tomto případě hledá těžko – a možná ji nikdo skutečně hledat ani nechce.
Co vlastně Američané tvrdí?
Christopher Yeaw, náměstek ministra zahraničí pro kontrolu zbrojení, předložil konkrétní data. Seismická stanice v Kazachstánu zachytila 22. června 2020 otřesy o magnitudě 2,75, vzdálené zhruba 720 kilometrů od testovacího areálu Lop Nor. „Podíval jsem se na další data. Existuje jen velmi malá možnost, že by šlo o cokoli jiného než explozi, jedinou explozi,“ prohlásil Yeaw.
Podle něj nejde o důlní práce ani zemětřesení. Čína prý použila metodu seismického odstínění („decoupling“) – odpálení nálože ve velké podzemní komoře, která tlumí seismické vlny a ztěžuje detekci. Pokud chtěli Číňané test utajit, udělali to chytře.
Problém je, že mezinárodní Organizace pro smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) vidí věc jinak. Její šéf Robert Floyd připustil, že stanice PS23 zaznamenala dvě velmi slabé seismické události s odstupem dvanácti sekund. Jenže obě byly výrazně pod prahem, který by umožnil jednoznačně určit jejich původ. „S těmito daty samotnými není možné posoudit příčinu těchto událostí s jistotou,“ uvedl Floyd.
Kdo má pravdu?
Americká strana tvrdí, že disponuje dodatečnými informacemi, které potvrzují jaderný charakter výbuchu. CTBTO říká, že data nestačí. Čína celou kauzu označuje za vymyšlenou a obviňuje Washington z hledání záminky pro obnovení vlastních jaderných testů.
„Jde o politickou manipulaci zaměřenou na prosazování jaderné hegemonie a vyhýbání se vlastním odzbrojovacím závazkům,“ vzkázal mluvčí čínského velvyslanectví Liu Pengyu. A dodal, že Čína dodržuje mezinárodní závazky a neprovádí žádné jaderné testy.
Přinejmenším formálně má Peking pravdu v tom, že ani USA, ani Čína neratifikovaly Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek z roku 1996. Obě země ji sice podepsaly, ale nikdy nepotvrdily. Spojené státy naposledy testovaly jadernou zbraň v roce 1992, Čína o čtyři roky později. Od té doby obě spoléhají na počítačové simulace a pokročilé technologie.
Proč to vůbec řešíme teď?
Načasování amerického odhalení není náhodné. Smlouva New START mezi USA a Ruskem vypršela 5. února 2026 – tedy necelé dva týdny před Yeawovým vystoupením. Poslední dohoda omezující strategické jaderné arzenály obou supervelmocí je pryč. Prezident Donald Trump nyní tlačí na Čínu, aby se připojila k jednáním o nové trojstranné dohodě.
Peking to odmítá s argumentem, že jeho jaderný arzenál je nesrovnatelně menší než americký či ruský. Pentagon ovšem odhaduje, že Čína má dnes přes 600 operačních jaderných hlavic a do roku 2030 jich bude mít přes tisíc. To je stále zlomek amerických či ruských zásob, ale dynamika růstu je znepokojivá.
Obvinění z tajného testu tak může sloužit jako páka – nebo jako záminka. Záleží na úhlu pohledu.
Co z toho plyne?
Bez přístupu k utajovaným datům nemůžeme s jistotou říct, zda Čína v červnu 2020 provedla jaderný test, nebo ne. Americká strana tvrdí, že ano. Mezinárodní monitorovací systém to nepotvrzuje. A Čína vše popírá.
Zdroj info: Reuters
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
