Aktuálně:

Předvolební sliby končí. F-35 zůstanou – a budou stát stovky miliard

18.02.2026, Autor: Marek Hájek

2 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 5
Předvolební sliby končí. F-35 zůstanou – a budou stát stovky miliard

Babiš to konečně řekl nahlas. Zrušit F-35? Třicet miliard pryč. Premiér při návštěvě liberecké nemocnice potvrdil, co se v kuloárech šeptalo už delší dobu: projekt amerických stíhaček je natolik rozjetý, že cesta zpět neexistuje. Přinejmenším ne bez bolestivé finanční rány, která by státní kasu zasáhla víc než lecjaká krize.

Když předvolební sliby narazí na podepsané smlouvy

Ještě před několika měsíci zněla slova o „přehodnocení“ a „zrušení“ nákupu F-35 z úst představitelů nynější vládní koalice poměrně razantně. ANO i SPD projekt kritizovaly, slibovaly revizi, mluvily o plýtvání. Po volbách se však ukázalo, že smlouva podepsaná v lednu 2024 za vlády Petra Fialy má háčky, které nejdou jen tak přeskočit.

Zálohy jsou v podstatě nevratné – to koncem ledna přiznal i předseda SPD Tomio Okamura, jinak jeden z nejhlasitějších kritiků celého projektu. A pokud by Česko chtělo pořídit jiné stroje, mohlo by to být paradoxně ještě dražší než pokračovat v tom, co už běží.

Babiš to dnes formuloval jasně: „Protože kdybychom je zrušili, tak by vznikla škoda asi 30 miliard.“ Čtyřiadvacet letounů F-35 Lightning II má nahradit pronajatých 14 grippenů a postupně i 24 zastaralých L-159. Celková cena za stroje, výcvik, munici a zajištění provozu do roku 2034? 150 miliard korun. A když spočítáte celý životní cyklus, vyšplháte se na závratných 322 miliard.

Vylepšit podmínky. Ale jak?

Premiér sice uznal, že projekt musí pokračovat, zároveň ale naznačil, že vláda chce vyjednat lepší podmínky – zejména v oblasti financování. Jenže tady narážíme na další realitu: bývalá ministryně obrany Jana Černochová už dříve upozornila, že smlouva odpovídá standardním americkým kontraktům. Prostor pro úpravy je omezený. Případné posunutí splátkového kalendáře by navíc mohlo znamenat zpoždění dodávek prvních strojů, které mají dorazit v roce 2029.

Babiš také zpochybnil plány ministra obrany Jaromíra Zůny na růst rozpočtu ministerstva v příštích letech. Zatímco Zůna dnes ve sněmovním výboru mluvil o navýšení z letošních 154,79 miliardy na 238,2 miliardy v roce 2028, Babiš reagoval stroze: „Nevím, kde pan ministr na to přišel.“

Podle premiéra dostane armáda tolik peněz, kolik potřebuje k tomu, aby byla bojeschopná a plnila závazky v NATO. A taky aby vojáci měli byty. Což je sice hezké gesto, ale otázka zní: jak to všechno zaplatit, když už teď víme, že F-35 spolknou podstatnou část obranného rozpočtu na příští dekádu?

Politika versus realita

Příběh F-35 ukazuje, jak rychle se předvolební sliby rozbijí o skutečnost podepsaných smluv a mezinárodních závazků. Česká republika se zavázala k nákupu nejmodernějších stíhaček na světě v době, kdy to dávalo strategický i politický smysl. Dnes vláda, která projekt kritizovala, musí hledat způsob, jak ho dotáhnout – a zároveň si zachovat tvář.

Vyjedná skutečně lepší podmínky? Nebo jen kosmeticky upraví to, co už stejně musí dodržet? A hlavně – co si o tom pomyslí naši spojenci v NATO, když sledují, jak se nová česká vláda snaží přepisovat dohody své předchůdkyně?

Zdroj info: ČTK

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?