Aktuálně:

Rubio v Budapešti: Když americký ministr rozdává sliby před cizími volbami

18.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rubio v Budapešti: Když americký ministr rozdává sliby před cizími volbami

Marco Rubio, americký ministr zahraničí, přijel do Budapešti s darem, jaký se v diplomacii nevidí každý den. Viktoru Orbánovi slíbil „zlatý věk“ vzájemných vztahů – a k tomu potenciální finanční injekci, pokud by Maďarsko narazilo na ekonomické potíže. Dva měsíce před volbami? To už není diplomacie, to je kampaň. Z Bruselu to vypadá přesně tak, jak to je: jako pokus Washingtonu vměšovat se do evropské politiky a testovat, jak daleko může zajít v trhání EU zevnitř.

Návštěva, která měla provokovat

Rubio si pro svou evropskou cestu vybral trasu, která sama o sobě vypovídá mnohé. Po mnichovské bezpečnostní konferenci zamířil na Slovensko a do Maďarska – dvou zemí EU, které jsou nejvíce závislé na ruské energii a nejhlasitěji pochybují o smyslu podpory Ukrajiny.

„Pokud čelíte finančním problémům, pokud čelíte věcem, které ohrožují stabilitu vaší země, vím, že prezidenta Trumpa bude velmi zajímat, jak poskytnout pomoc,“ řekl Rubio Orbánovi před kamerami. A dodal: „Prezident Trump je hluboce oddán vašemu úspěchu, protože váš úspěch je naším úspěchem.“

Takové prohlášení by bylo neobvyklé kdykoliv. Dva měsíce před volbami, v nichž Orbán čelí nejsilnější opozici za celou dobu své vlády, to ale působí jako přímá předvolební podpora. Připomíná to nedávnou americkou pomoc Argentině, kde dvacetimiliardový balíček pro Javiera Mileiho pomohl stabilizovat ekonomiku právě včas před klíčovými volbami.

Brusel to vidí jasně

V Bruselu nikoho nenapadlo interpretovat Rubiovu cestu jinak než jako záměrnou provokaci. „Je to ‚eff you‘ EU,“ shrnula to Theresa Fallon, ředitelka bruselského Centra pro studium Ruska, Evropy a Asie. Diplomaté v hlavním městě Unie mluví o obavách, že Washington aktivně usiluje o chaos a nejednotu mezi spojenci.

Transatlantické vztahy procházejí nejhorší krizí za poslední dekády. Donald Trump požadoval, aby Dánsko postoupilo Grónsko Spojeným státům, a když se Kodaň zdráhala, pohrozil cly. Loni na stejné mnichovské konferenci viceprezident JD Vance obvinil evropské lídry, že používají „ošklivá sovětská slova jako ‚dezinformace‘, aby umlčeli voliče.

Rubio tentokrát zvolil mírnější tón. Jeho projev v Mnichově sklidil potlesk vestoje, mluvil o obnově NATO, ne o jeho likvidaci. Jenže po pár dnech zamířil do Budapešti – a tam předvedl, co si Washington skutečně myslí o jednotě Evropy.

Zlatý věk pro koho?

Orbán potřebuje každou pomoc. Jeho strana Fidesz čelí sjednocené opozici a ekonomika Maďarska není v nejlepší kondici. Americká finanční podpora – nebo jen její příslib – by mohla změnit náladu voličů. Rubio navíc naznačil, že USA mohou prodloužit maďarskou výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy a plynu.

Jenže co je dobré pro Orbána, nemusí být dobré pro EU. Maďarsko dlouhodobě blokuje unijní rozhodnutí, vyjednává s Moskvou mimo společný rámec a zpochybňuje sankce vůči Rusku. Pokud Trump skutečně hodlá podpořit Orbánovu vládu, dává tím najevo, že americkým zájmem není silná a jednotná Evropa, ale Evropa rozdělená – kde si Washington může vybírat spojence podle ideologické příbuznosti.

Když se důvěra rozpadá

Evropští diplomaté doufali, že Rubio bude umírněnější než Vance. Je považován za tradičního republikána, který dříve podporoval konvenční zahraniční politiku. Jenže i Rubio pracuje pro Trumpa – a jeho cesta do Budapešti ukazuje, že rozdíl mezi nimi je spíš v balení, než v obsahu.

„Zpráva od obou je jasná: jste na tom sami,“ shrnul to jeden evropský diplomat. USA signalizují, že Evropa musí nést větší díl odpovědnosti za svou obranu, zároveň ale podkopávají důvěru, na níž by taková odpovědnost měla stát. Hrozba amerických cel visí ve vzduchu, rétorika vůči spojencům je agresivní a Washington otevřeně flirtuje s evropskými politiky, kteří zpochybňují samotné základy EU.

Test loajality

Rubiova návštěva Budapešti není jen diplomatickou kuriozitou. Washington zkouší, jak daleko může zajít v podpoře lídrů, kteří jsou v rozporu s Bruselem, aniž by to mělo vážné důsledky. Zároveň posílá signál dalším evropským zemím: pokud se postavíte na stranu Trumpa, můžete počítat s výhodami.

Pro Evropu to znamená dilema. Může se semknout a ukázat, že ji taková taktika nerozdělí. Nebo se nechá rozložit na tábory, z nichž každý bude hledat vlastní dohodu s Washingtonem. Případně – a to je možná nejpravděpodobnější – bude lavírovat mezi oběma přístupy a doufat, že to nějak dopadne. Jak řekla jedna evropská představitelka: „Když Evropa není rozdělená, když stojíme spolu a když jsme jasní a silní, pak se ukážou výsledky.“ 

Zdroj info: The Guardian

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?