Bezpečnost není jen o drátech a vojácích. Potřebujete k ní živé vesnice, fungující firmy, lidi s důvodem zůstat. Právě tohle dnes chybí regionům na východním okraji Evropské unie – a Brusel si toho je bolestně vědom.
Evropská komise představí plán na oživení oblastí sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Jde o regiony, které válka na Ukrajině zasáhla možná nejhůř – ne přímými útoky, ale ekonomickým vyčerpáním. Investice padají, turismus je mrtvý, obchodní trasy přerušené. A tak lidé odcházejí, firmy krachují, celé oblasti se vylidňují.
Bezpečnost začíná prosperitou
„Nejbezpečnější hranice nejsou jen kontrolované, jsou živé,“ říká Niina Ratilainen z finského Turku. Brusel se obává, že vylidněné pohraničí oslabí obranyschopnost celé Evropy. Navíc ekonomicky frustrovaní obyvatelé snáze podlehnou extremistickým stranám nebo ruské propagandě.
Postiženy jsou především pobaltské státy, Finsko a Polsko. Władysław Ortyl, hejtman polského Podkarpackého vojvodství, popisuje situaci jasně: „Migrační tlak, narušená doprava, přetížené veřejné služby. A to vše v regionu, který už předtím nebyl bohatý.“
Podobně mluví Milan Majerský, předseda Prešovského samosprávného kraje: „Náš HDP na hlavu dosahuje jen 54 procent unijního průměru. A válka prohloubila strukturální problémy, které tu byly už dřív.“
Plán bez peněz
Jenže tady přichází háček. Komise sice představí strategii, ale žádné nové peníze na stůl nedá. Současný unijní rozpočet, který vyprší v roce 2028, je přetížený. Místo přímých dotací proto Brusel vsází na finanční inženýrství.
Plán počítá s pobídkami pro globální finanční instituce – Evropskou investiční banku, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, Nordickou investiční banku. Ty by měly poskytovat levné úvěry firmám z pohraničí, které by jinak na financování nedosáhly.
Finsko, Polsko a Baltové můžou použít své regionální fondy jako záruky. Rumuni, Maďaři a Slováci? Ti se připojí až později.
Naděje v příštím rozpočtu
Baltské země už teď tlačí na to, aby příští unijní rozpočet od roku 2028 obsahoval vyhrazené prostředky pro východní regiony. „Očekáváme, že naše specifika budou zohledněna,“ říká Sigitas Mitkus, náměstek litevského ministra zahraničních věcí.
Komise aspoň slibuje, že zváží ústupek. Část nového Fondu pro konkurenceschopnost – 410 miliard eur na podporu inovativních firem – by mohla jít právě sem. To by byl posun, protože Brusel dosud odmítal jakákoli geografická kritéria.
Stačí levné úvěry?
Strategie Komise je pragmatická, ale riskantní. Vsází na to, že finanční instituce skutečně investují do regionů, které dnes vypadají jako nejistá sázka. A že to stihnou dřív, než se z pohraničí stanou vylidněné zóny. Stačí levné úvěry na to, aby lidé zůstali? Nebo potřebují spíš jistotu, že za pět let tu ještě bude škola, nemocnice a fungující silnice? Brusel sází na trh. Uvidíme, jestli trh vsadí na východ.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
