Aktuálně:

Pět raket pro Ukrajinu. Směšné číslo, nebo nepříjemná realita Západu?

14.02.2026, Autor: Josef Neštický

2 votes, average: 1,50 out of 52 votes, average: 1,50 out of 52 votes, average: 1,50 out of 52 votes, average: 1,50 out of 52 votes, average: 1,50 out of 5
Pět raket pro Ukrajinu. Směšné číslo, nebo nepříjemná realita Západu?

Německý ministr obrany Boris Pistorius oznámil, že Berlín dodá Ukrajině pět raket PAC-3 pro systémy Patriot – ovšem jen pokud ostatní spojenci přispějí třiceti. Za tou zdánlivou skoupostí se ale skrývá mnohem složitější příběh o tom, jak Západ bojuje s vlastními limity.

Rakety PAC-3 MSE nejsou běžná munice. Každá stojí zhruba čtyři miliony dolarů. Jsou to vysoce účinné zbraně proti balistickým raketám, i když ne jediné: Ukrajina má k dispozici také francouzsko-italské systémy SAMP/T (Mamba), které prokázaly schopnost zachytit balistické střely. Jenže zatímco Německo loni slíbilo dodávku dalších osmi systémů SAMP/T nové generace, systémy IRIS-T nejsou primárně určené proti balistickým raketám.

Přitom právě Německo patří mezi největší dodavatele protivzdušné obrany. Berlín poslal Ukrajině pět kompletních systémů Patriot – víc než USA, které dodaly jen dva systémy. Celková vojenská pomoc letos dosáhne 11,5 miliardy eur. Právě proto ta nabídka pěti raket působí tak rozpačitě.

Třicet pět raket na jeden velký útok

Rusko dokáže vypustit třicet až čtyřicet balistických raket během jediné noci. Na sestřelení jedné takové střely je často potřeba několik raket PAC-3. Pokud by tedy Evropa skutečně dodala oněch třicet pět kusů, které Pistorius navrhuje, pokryje to možná jeden větší útok. 

Ukrajinské jednotky Patriot se podle zdrojů ocitly v situaci, kdy jim PAC-3 rakety dočasně úplně došly. Systémy stojí, ale nemohou střílet. Mezitím ruské rakety zabíjejí civilisty a ničí infrastrukturu. Kyjev potřebuje permanentní přísun – a ten prostě není.

Výroba nestíhá realitu

Lockheed Martin, výrobce PAC-3, zvýšil produkci z 300 na 600 raket ročně. Do roku 2027 slibuje výrazné navýšení na 2000 kusů ročně. Jenže to je budoucnost. Dnes musí firma zásobovat nejen Ukrajinu, ale i americkou armádu a další zákazníky po světě.

Raytheon, který vyrábí starší typ PAC-2 GEM-T, chce do roku 2027 zvýšit měsíční výrobu z dvaceti na třicet pět raket – nárůst o 75 procent. Ani tyto rakety ale nejsou proti balistice tak účinné. Západ se dostal do pasti mezi tím, co slibuje, a tím, co dokáže dodat.

Dilema bez jednoduchého řešení

Nabídka pěti raket není projevem lhostejnosti. Je spíš symptomem strukturálního problému: západní státy mají omezené zásoby, výroba je pomalá a vlastní bezpečnostní potřeby nikdo nechce obětovat. Německo sedí na svých zásobách stejně jako ostatní – ne ze zlé vůle, ale z opatrnosti.

Oproti loňsku se situace mírně zlepšila: USA oznámily více než trojnásobné navýšení výroby, Ukrajina jedná o nákupu až 25 systémů Patriot financovaných částečně ze zmrazených ruských aktiv. Ale to vše jsou plány. Realita je taková, že ruské rakety létají dnes – a Patrioty chybí teď.

Takže ano, pět raket zní směšně. Možná to ale není vtip. Možná je to jen nepříjemně upřímné přiznání, že Západ nemá tolik munice, kolik by potřeboval – a že válka na Ukrajině odhaluje limity, o kterých se dřív nemluvilo nahlas.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Josef Neštický 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.