Aktuálně:

Nejdřív úředníci, pak lidé: Sněmovna odsunula změnu dávek

14.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nejdřív úředníci, pak lidé: Sněmovna odsunula změnu dávek

Poslanecká sněmovna schválila odklad zvýšení životního minima z května na červenec letošního roku. Změna, která měla původně nabýt účinnosti už za tři měsíce, se tak posune o další dva. Důvod? Administrativní kapacity úřadů práce, které se potýkají se zaváděním takzvané superdávky. Novelu teď posoudí Senát.

Když se dvě změny potkají

Životní minimum pro jednotlivce se má zvýšit z nynějších 4 860 korun na 5 500 korun měsíčně. U první dospělé osoby v domácnosti vzroste částka ze 4 470 na 5 000 korun, zatímco u dalšího dospělého naopak klesne ze 4 040 na 3 750 korun. Změna má lépe odrážet skutečné náklady malých domácností – a zároveň zapadnout do složitého procesu přepočtu nové sociální dávky.

Právě superdávka, která nahradí příspěvky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky, je klíčem k pochopení celé situace. Dosavadní příjemci čtyř různých podpor, kteří podali žádost do konce loňského roku, měli začít novou dávku pobírat od května. Do té doby jim úřady posílají původní částky. A právě v květnu mělo dojít i ke změně životního minima – což by znamenalo dvojí přepočet v krátkém časovém úseku.

Logika úřednického klidu

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) odklad zdůvodnil snahou snížit zátěž Úřadu práce. „K přepočtu z důvodu změny částek životního minima dojde v době, kdy u většiny klientů bude dávka státní sociální pomoci přepočtena podle příjmů a nákladů na bydlení,“ vysvětlil. Lepší jednou pořádně než dvakrát narychlo.

Jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) posun označil za logický krok, který zamezí nutnosti dvojího přepočtu. Sněmovna návrh schválila hlasy koaličních i opozičních poslanců už v prvním čtení – což naznačuje, že problém vnímají napříč politickým spektrem podobně.

Přinejmenším na papíře to dává smysl. Úřady práce čelí bezprecedentní administrativní zátěži spojené se zaváděním superdávky. Pokud by měly zároveň v květnu přepočítávat všechny dávky kvůli změně životního minima, hrozilo by zdržení nebo chyby. Odklad na červenec má zajistit, že obě změny proběhnou najednou – efektivněji a s menším rizikem komplikací.

Co to znamená pro lidi?

Pro příjemce sociálních dávek to v praxi znamená, že na vyšší životní minimum si počkají o dva měsíce déle. Navýšení se přitom dotkne nejen samotného minima, ale odrazí se i v pěstounských dávkách a dalších podporách. Naopak neovlivní výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou – ta bude nadále vycházet z nynějších částek.

Juchelka zároveň připravil ještě jednu novelu, kterou Sněmovna právě projednává. Ta navrhuje odklad vyplácení superdávky i změn v životním minimu rovnou na říjen. Pokud by se ale ukázalo, že úřady práce stihnou přepočet včas, ministr by nechal tuto předlohu v dalším schvalování zamítnout. Jde tedy o pojistku pro případ, že by se situace vymkla kontrole.

Zdroj info: ČTK

Autor: Petr Poreba 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.