Aktuálně:

Švýcarsko chce zavřít dveře cizincům. Riskuje tím vlastní prosperitu?

13.02.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Švýcarsko chce zavřít dveře cizincům. Riskuje tím vlastní prosperitu?

Představte si zemi, kde se ekonomice daří tak dobře, že tam lidé z celé Evropy touží přijít pracovat. Kde firmy jako Nestlé, Roche nebo UBS patří ke světové špičce. A kde teď politici navrhují: dost, víc lidí nechceme.

Švýcarsko se 14. června 2026 rozhodne v referendu, zda omezí svou populaci na maximálně 10 milionů obyvatel. Iniciativu prosazuje krajně pravicová Švýcarská lidová strana (SVP), která varuje před „populační explozí“. Odpůrci tvrdí, že by šlo o ekonomickou sebevraždu.

Když úspěch začne vadit

Švýcarsko má dnes 9,1 milionu obyvatel. Tempo růstu je až pětkrát vyšší než v okolních zemích EU. Přibližně 27 % rezidentů nemá švýcarské občanství – vysoce placení manažeři nadnárodních korporací i dělníci ve stavebnictví nebo pracovníci ve zdravotnictví. SVP, která je největší politickou stranou v zemi a vítězí ve volbách od roku 1999, tvrdí, že tento příliv „nafukuje nájmy a přetěžuje infrastrukturu až k bodu zhroucení“.

Návrh „Ne desetimilionovému Švýcarsku“ by nutil vládu jednat už při překročení hranice 9,5 milionu obyvatel. Fakticky téměř okamžitě. Měla by odmítat nové příchozí, včetně žadatelů o azyl a rodinných příslušníků cizinců. A pokud by populace dosáhla 10 milionů a nezačala klesat? Švýcarsko by muselo vypovědět dohodu o volném pohybu osob s Evropskou unií.

Chaotická iniciativa

Právě tady začíná problém. EU je zdaleka největším exportním trhem Švýcarska – polovina veškerého vývozu míří právě tam. Dohoda o volném pohybu je součástí širšího balíku bilaterálních smluv, na nichž stojí švýcarská prosperita. Loni se navíc po letech vyjednal nový přístup na jednotný trh.

„Chaos iniciativa,“ říká o návrhu SVP podnikatelská lobby Economiesuisse. Firmy varují, že bez evropských pracovníků budou muset přesunout výrobu a služby jinam. S dopadem na daňové příjmy i veřejné služby.

Hodinky, finance, farmacie, Nestlé – všechny tyto obory mají mimořádně vysoký podíl cizinců mezi zaměstnanci, často i mezi zakladateli. Švýcarsko si zkrátka nemůže dovolit uzavřít se do sebe, pokud chce zůstat globálním hráčem.

Přímá demokracie jako zbraň

SVP dlouhodobě využívá švýcarský systém přímé demokracie, který umožňuje občanům navrhnout referendum, pokud seženou 100 tisíc podpisů za 18 měsíců. Strana pravidelně předkládá radikální návrhy – od automatické deportace imigrantů za drobné přestupky (2016) po ukončení volného pohybu s EU (2020). Většinou neuspějí: pouze asi 10 % lidových iniciativ projde.

Tentokrát to ale může být jinak. Prosincový průzkum ukázal podporu 48 % voličů. Švýcarsko je zjevně rozdělené v otázce, jak otevřené chce a potřebuje být. SVP dlouhodobě staví kampaně na strachu – plakáty s krvavými noži, zahalenými zločinci, pěstmi a vyděšenými ženami. A evidentně to funguje.

Co z toho plyne?

Vláda, parlament i zaměstnavatelské svazy iniciativu odmítají. Populace poroste hlavně přirozeným přírůstkem a prodlužováním života, nikoli jen imigrací. Švýcarsko nemá jinou možnost než úzkou spolupráci s Evropou. Omezení by ohrozilo schopnost firem najímat kvalifikované lidi.

Jenže politika není jen o racionálních argumentech. Je i o pocitu, že „naši občané toho mají dost“. O obavách z přelidnění, z drahých bytů, z přetížených vlaků. O identitě malé země uprostřed Evropy, která si chce zachovat kontrolu nad vlastním osudem.

Švýcarsko se 14. června rozhodne, jestli chce růst dál – nebo jestli raději riskne stagnaci ve jménu stability. Dá se vůbec zastavit populace, aniž by se zastavila ekonomika? A pokud ano, je to cena, kterou je země ochotná zaplatit?

Zdroj info: The Guardian

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.