Aktuálně:

České dráhy investovaly 60 miliard do vlaků. Stačí to na zázrak?

13.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
České dráhy investovaly 60 miliard do vlaků. Stačí to na zázrak?

Za čtyři roky pořídil státní dopravce 700 nových vozidel – pětkrát víc než za celou předchozí dekádu. Průměrné stáří vlaků kleslo z 34 na 31 let. Jenže cíl zní jasně: do roku 2035 maximálně 20 let. A to znamená tempo, které si Česko ještě nepamatuje.

Šedesát miliard korun za čtyři roky. Číslo, které by ještě před deseti lety znělo jako science fiction. České dráhy přitom mezi lety 2011 a 2021 nakoupily 170 nových vlaků – od roku 2022 jich přibylo 700. Dřív se kupovalo po kouscích, teď jde o masivní obměnu. Prostě jiná liga.

Generální ředitel Michal Krapinec to v rozhovoru pro ČTK formuloval jasně: cílem je snížit průměrné stáří flotily na 20 let do roku 2035. Oproti současným 31 letům to znamená zrychlit tempo ještě víc. Za poslední čtyři roky se stáří snížilo o tři roky – což samo o sobě není špatný výsledek. Ale matematika je neúprosná: pokud má průměrné stáří klesnout o dalších jedenáct let během devíti let, musí ČD každoročně vyřazovat staré vozy a nahrazovat je novými tempem, které nemá v historii firmy obdoby.

ETCS: bezpečnost, která stojí víc než lokomotivy

Z celkových 60 miliard putovalo přibližně pět miliard do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do starších vozidel. Dodatečná instalace technologie je technicky náročná a finančně bolestivá. Krapinec přiznal, že v některých případech je cena instalované technologie vyšší než hodnota samotné lokomotivy.

Systém ETCS je přitom povinný na tratích s výhradním provozem, kterých je v Česku aktuálně 622 kilometrů. To je pořádný skok – do roku 2030 má být vybaveno téměř 5200 kilometrů tratí, zejména na transevropské síti TEN-T. A do roku 2040? Dalších 4100 kilometrů. Bezpečnost ano, ale ne za cenu, která by železnici ekonomicky udusila.

Starlink ve vlaku: budoucnost, nebo jen experiment?

Od loňského léta testují České dráhy satelitní internet Starlink od společnosti SpaceX. Podzimní část předčila očekávání – jak z hlediska objemu přenesených dat, tak zpětné vazby cestujících. Problém? Hustě zalesněné oblasti a zastřešená nástupiště, kde se signál ztrácí.

Původní plán počítal s vyhodnocením po třech měsících, ale koncem října 2025 ČD oznámily prodloužení testování přes zimu. Pokud se rozhodnou technologii zavést, bude to nejprve na dálkových vlacích. Při dobré cenové nabídce by se mohla objevit i v regionálních spojích. Státní dopravce řeší věci, co ještě nedávno patřily do sci-fi. Kdo by to čekal.

Investice rostou, ale stačí to?

Podívejme se na čísla. V roce 2022 investovaly České dráhy 16 miliard korun, v roce 2024 téměř 18 miliard. Trend je jasný – investice výrazně rostou. Ale je to udržitelné?

Letos plánují ČD převzít zbývající objednané soupravy ComfortJet a lokomotivy Vectron, příští rok další bateriové vlaky. Zároveň mají vypsaná výběrová řízení na příměstské vlaky pro Prahu a Středočeský kraj, na dodávku až 120 bateriových vlaků a na vícesystémové elektrické jednotky.

Plány jsou obrovské. Jenže každá ambice má svou cenu – a ta se počítá nejen v miliardách, ale i v tom, jestli dokáže stát dlouhodobě financovat tempo, které si sám nastavil. Udržet flotilu mladou znamená neustále investovat, neustále obnovovat, neustále plánovat. A hlavně: neustále platit.

České dráhy procházejí historickou fází. Investice dávají smysl – to je jasné. Ale jestli tempo, které si nastavily České dráhy, dokáže udržet i po roce 2035? To je otázka, na kterou zatím nikdo nezná odpověď.

Zdroj info: ČTK

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?