Průměrný dospělý Čech má nadváhu. Ne že by se o tom jen šuškalo u pivního pultu – potvrzuje to Český statistický úřad čísly, která mluví jasně. Index tělesné hmotnosti průměrného Čecha staršího 16 let dosáhl loni hodnoty 26,4. Hranice zdravé váhy přitom končí na 25. Typický dospělý Čech se nachází v pásmu nadváhy. A trend pokračuje – ještě v roce 2017 byl průměrný BMI na hodnotě 25,2, v roce 2022 to bylo 26,2.
Polovina národa s nadváhou
Statistici se na životní styl Čechů podívali loni na jaře v rámci každoročního mapování životních podmínek. Zapojilo se 8 500 domácností a výsledky nabízejí plastický obraz toho, jak žijeme. S mírnou nadváhou bojuje 35,7 procenta žen, u mužů je to dokonce 48,6 procenta. Obezitou – tedy BMI nad 30 – trpí 22 procent mužů a 19 procent žen. Zdravou váhu si udržuje jen necelá polovina žen a třetina mužů.
Více než 60 procent dospělé populace se potýká s nadměrnou hmotností. To není jen estetická záležitost – obezita představuje závažné chronické onemocnění s dopady na celý organismus.
Hýbeme se víc, ale pořád málo
Zajímavý je posun v pohybové aktivitě. Loni denně sportovalo nebo se věnovalo fyzické aktivitě delší než deset minut 21 procent mužů a 22 procent žen. Oproti roku 2022, kdy to bylo jen 15 a 16 procent, jde o znatelný nárůst. Několikrát týdně se hýbe 35,4 procenta mužů a 36 procent žen.
Jenže stále platí, že 33 procent mužů a 38 procent žen nesportuje vůbec, nebo méně než jednou týdně. Víc lidí se sice začalo hýbat, ale průměrná váha přesto roste. Možná to má co dělat s tím, co jíme.
Maso každý den, zelenina občas
Ovoce a zeleninu denně konzumuje 43 procent mužů a 54 procent žen. Maso si naopak každý den dá 68 procent mužů a 55 procent žen. Devět procent mužů a čtyři procenta žen nemají ovoce ve svém jídelníčku téměř nikdy.
Přidejme k tomu alkohol – denně či skoro denně pije 26 procent mužů a devět procent žen. Cigaretu si denně zapálí 30,5 procenta mužů a 17 procent žen. Sedíme v práci, málo se hýbeme, jíme maso a pijeme alkohol. Není divu, že přibíráme.
Vzdělání znamená sedavost
S vyšším vzděláním přibývá lidí se sedavým zaměstnáním – v práci sedí 73 procent vysokoškolaček a téměř čtyři pětiny vysokoškoláků. Naopak fyzicky náročnou činnost vykonávají tři čtvrtiny mužů a 60 procent žen se základním vzděláním. Podíl sedavých zaměstnání za poslední tři roky vzrostl.
Pandemie covidu situaci ještě zhoršila – lockdowny, home office, méně pohybu. Ale problémy začaly dřív. Po roce 1989 došlo k dramatické změně životního stylu a stravovacích návyků. Výsledky vidíme dnes na vahách i v ordinacích lékařů.
Co s tím?
Pozitivní je, že víc lidí začalo sportovat. Jenže dokud nezmění jídelníček, bude to marné. A dokud budeme trávit většinu dne vsedě, nepomůže ani hodinový běh večer.
Zdroj info: ČTK
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

