Představte si, že dokážeme sledovat banán od plantáže v Ekvádoru až na pult v Praze. Umíme rozklíčovat DNA včely. A přesto nedokážeme spolehlivě poznat, jestli je med v sklenici opravdu med. Podvody s potravinami stojí světovou ekonomiku přes 80 miliard liber ročně – a ani nejmodernější technologie jim nedokážou zabránit.
Když med není med
Med patří biologicky k nejkomplexnějším potravinám vůbec. Obsahuje stovky sloučenin, existuje v mnoha variantách podle zdroje a místa původu. A právě proto je oblíbeným terčem podvodníků. Rostlinné sirupy z cukrové třtiny nebo rýže stojí polovinu ceny pravého medu, někdy i méně. Sofistikované padělky vypadají, voní i chutnají jako originál.
„V současnosti neexistuje jediná metoda, která by dokázala říct, že tohle je falešný med,“ vysvětluje Dr. Juraj Majtán z Ústavu včelařství v Liptovském Hrádku, který sám chová včely a zná problém zevnitř. Chemická analýza často selhává, protože hladiny cukrů jsou prakticky totožné. Izotopové testy mohou odhalit původ, ale ani ty nejsou stoprocentní. Definice se mezi regiony liší. Přinejmenším u medu jde „jen“ o peníze včelařů. Horší je, když podvod ohrožuje zdraví.
Olovo v dětské výživě
V roce 2008 sledovala Dr. Selvarani Elahi, dnes zástupkyně britského vládního chemika, skandál s dětskou výživou v Číně. Mléčné přípravky kontaminované melaminem usmrtily nejméně šest kojenců. Dva lidé zapojení do podvodu byli popraveni. „Ani riziko trestu smrti lidi neodradí od páchání podvodů,“ konstatuje Elahi.
Blockchain nevyřeší všechno
Technologický pokrok přináší nové nástroje – QR kódy, mikročipy, DNA profilování, laserovou analýzu světla nebo termální zobrazování. Jenže i ty mají své limity. „Lidé si mysleli, že využití blockchainu v potravinářství vyřeší všechny naše problémy. Nevyřešil,“ říká Elahi. Sledování banánu z Jižní Ameriky může fungovat, ale u lasagní s padesáti ingrediencemi z celého světa je to nereálné.
Navíc: podvodníci dokážou QR kódy jednoduše padělat. A pokud je nikdo nekontroluje jako podmínku nákupu, jsou k ničemu. Rychlé testovací metody zase nemusí být dostatečně citlivé. Laboratorní analýzy jsou přesné, ale pomalé – což komplikuje práci celníkům nebo inspektorům v terénu.
Umělá inteligence pomáhá třídit obrovské množství dat a vytvářet včasná varování před rizikovými potravinami. Jenže stejně tak ji využívají podvodníci k vytváření falešné dokumentace nebo falšování údajů o původu potravin. Technologie je oboustranná zbraň – a podvodníci ji ovládají stejně dobře jako regulátoři.
Česká realita
I v Česku se podvody s potravinami objevují pravidelně. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhaluje falšované masové konzervy, ovoce s nepovolenými pesticidy, klamavé označování. Organizované zločinecké skupiny využívají sofistikované metody včetně AI. Motivem je vždy ekonomický zisk – a ten je v době inflace a geopolitické nestability lákavější než kdy jindy.
Co s tím?
Dr. Karen Everstine z poradenské společnosti FoodChain ID upozorňuje na rostoucí problém s falšováním superpotravin a doplňků stravy, které se rychle šíří na sociálních sítích. „Jednou z výzev je propojit vysoce inovativní technologie s realitou výroby potravin,“ dodává. Testovat všechno prostě nejde.
Relativně základní řešení fungují nejlépe. U medu radí Majtán: „Nejlepší způsob je prostě kupovat od místních včelařů. Pokud se cena zdá příliš dobrá na to, aby byla pravdivá, měla by být varovným signálem.“ 70 korun za láhev olivového oleje nebo sklenici medu? Podezřelé.
Zdroj info: BBC News
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
