Aktuálně:

Grónsko jako cvičiště Bundeswehru? Záložníci chtějí předběhnout Trumpa

14.01.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Grónsko jako cvičiště Bundeswehru? Záložníci chtějí předběhnout Trumpa

Zatímco Donald Trump otevřeně mluví o koupi Grónska, německá Asociace záložníků přichází s vlastním plánem: vyslat na největší ostrov světa vojáky Bundeswehru. A to co nejrychleji. Prezident asociace Patrick Sensburg to myslí vážně – podle něj musí Evropa ukázat v Grónsku silnější přítomnost, než bude pozdě.

Dvě brigády pod dánským velením

Sensburgův návrh má konkrétní obrysy. Mluví o přesunu dvou evropských brigád pod vedení Dánska, přičemž Německo by mělo nést značnou část odpovědnosti. „Musíme předpokládat, že americký prezident Trump to s Grónskem myslí vážně,“ zdůvodnil svůj požadavek.

Pozoruhodný posun. Před pár týdny by podobný návrh zněl jako science fiction. Dnes je to součást reálné politiky. Kancléř Friedrich Merz už potvrdil, že Německo vede „velmi podrobná jednání“ s dánskou vládou o zlepšení bezpečnostní situace Grónska.

Výcvik v extrémních podmínkách

Sensburg v tom ale nevidí jen obranu proti Trumpovým ambicím. Je to podle něj i šance pro Bundeswehr. Grónsko by mohlo sloužit jako ideální místo pro výcvik v horském a zimním boji – vedle stávající školy v Mittenwaldu. „To Evropu silněji stmelí,“ tvrdí prezident asociace.

Logiku to má. Pokud má Evropa skutečně posílit vlastní obranyschopnost, potřebuje vojáky schopné operovat v náročných podmínkách. Kde jindy trénovat extrémní zimu než v arktické divočině? Merz ostatně podobně argumentuje, když mluví o nutnosti cvičit boj v zimních podmínkách.

NATO hledá řešení

Německo zároveň navrhuje vytvoření nové mise NATO v Arktidě pod názvem Arctic Sentry. Jde o pokus najít multilaterální řešení, které by uspokojilo jak evropské spojence, tak Spojené státy. Zda a jak se Amerika do společného úsilí zapojí, zůstává otázkou.

Dánsko, které má nad Grónskem suverenitu, zatím odmítá jakoukoli myšlenku na převod suverenity. Přesto sdílí americké obavy ohledně potřeby lepší ochrany ostrova. A tady je šance: Evropa může uklidnit situaci, aniž by Trumpovi ustoupila.

Čas hraje proti Evropě

Němečtí vojáci v Grónsku zatím nejsou. Vláda se k návrhu záložníků oficiálně nevyjádřila. Debata se točí kolem možných scénářů v rámci širší alianční spolupráce, nikoli konkrétních plánů na trvalé umístění bojových jednotek.

Přesto je zřejmé, že Evropa se snaží získat čas a připravit se na možný rozchod se Spojenými státy – nebo přinejmenším na radikální změnu transatlantických vztahů. Sensburgův návrh může znít ambiciózně, ale odráží rostoucí pochopení, že pasivita není řešením.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.