Aktuálně:

Merz: Íránský režim je u konce. Ale je to opravdu tak?

14.01.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Merz: Íránský režim je u konce. Ale je to opravdu tak?

Německý kancléř Friedrich Merz během své návštěvy Indie ostře kritizoval íránský režim. „Pokud může vláda zůstat u moci pouze prostřednictvím násilí, pak je to konec,“ řekl novinářům. Jde o mimořádně tvrdá slova od předáka největší evropské ekonomiky. Má pravdu, nebo jde o předčasné hodnocení situace, která je stále v pohybu?

Protesty, které otřásly Íránem

Konec prosince 2025 přinesl Íránu vlnu protestů, jakou země nezažila od revoluce v roce 1979. Spouštěčem byl ekonomický kolaps – prudké znehodnocení riálu a raketový nárůst životních nákladů. Co začalo jako demonstrace proti bídě, rychle přerostlo v otevřené volání po konci islámské republiky.

Čísla mluví jasně. Podle organizace HRANA si násilný zásah bezpečnostních složek vyžádal nejméně 544 mrtvých a přes 10 600 zadržených. Protesty se rozšířily do všech 31 provincií a zapojili se lidé ze všech společenských vrstev. Režim reagoval předvídatelně – označil protestující za „výtržníky“ a „spiklence řízené zahraničními nepřáteli“.

Legitimita mrtvá, ekonomika v troskách

Analytici Atlantic Council popisují íránský režim jako extrémně oslabený – legitimita vyčerpaná, ideologie vyprázdněná, ekonomika v troskách, vůdce umírá. Na papíře to vypadá jako jasný případ. Jenže íránský režim už mnohokrát prokázal schopnost přežít i zdánlivě smrtelné rány.

Merz vsadil na brzký konec. Společně s britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem odsoudil násilí proti demonstrantům. Evropská unie připravuje další sankce, Německo tlačí na zařazení Íránských revolučních gard na seznam terоristických organizací.

Kdy, jak a za jakou cenu?

Mezinárodní tlak roste, ekonomika se hroutí, ulice hoří. České ministerstvo zahraničí vydalo varování před cestami do Íránu a vyzvalo občany k opuštění země. Komunikace je narušená, informací o aktuálním vývoji je po vypnutí internetu málo.

Merz možná má pravdu v tom, že režim založený čistě na násilí nemá budoucnost. Otázka ale není, jestli íránský režim skončí. Otázka zní: kdy, jak a za jakou cenu? Historie nás učí, že umírající režimy dokážou způsobit nejvíc škod právě ve chvíli, kdy už nemají co ztratit.

Íránský lid dnes platí cenu za naději na změnu. Jestli Merz vidí konec, nebo je to jen přání, ukážou příští týdny. Zatím platí, že režim sice možná umírá – ale mrtvý ještě není.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.