Aktuálně:

Trump znovu tasí cla: Čína varuje, že se nebude dívat nečinně

14.01.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trump znovu tasí cla: Čína varuje, že se nebude dívat nečinně

Americký prezident Donald Trump oznámil 25% cla na všechny země obchodující s Íránem. Peking reagoval okamžitě – v celní válce prý nejsou vítězové, ale své zájmy bude chránit rozhodně. Jde o další kolo eskalace, která může zasáhnout i české firmy.

Cla jako politický nástroj

Trump prohlásil, že každá země obchodující s „Íránskou islámskou republikou“ zaplatí 25% clo na veškerý obchod se Spojenými státy. Oznámení přišlo v době, kdy Trumpova administrativa zvažuje možné vojenské kroky proti Teheránu v souvislosti s protivládními protesty, které v Íránu vypukly koncem prosince.

Hlavními obchodními partnery Íránu jsou podle databáze Trading Economics Turecko, Spojené arabské emiráty, Irák a Čína. Právě Peking se ocitá v první linii palby – a není to poprvé.

Čína: Rozhodně budeme chránit své zájmy

„Vždy jsme věřili, že v celní válce nejsou žádní vítězové a Čína bude rozhodně chránit své legitimní práva a zájmy,“ prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning na úterní tiskové konferenci. Slova byla diplomatická, ale jasná: Peking se nebude dívat nečinně.

Čína zároveň uvedla, že „pozorně sleduje vývoj situace“ v Íránu a přijme všechna potřebná opatření na ochranu bezpečnosti čínských občanů. Trumpovo rozhodnutí vnímá nejen jako ekonomický útok, ale i jako geopolitický tlak.

Obchodní válka pokračuje

Nejde o izolovaný incident. Spojené státy uvalily na čínské zboží cla dosahující v některých případech až 145 %. Čína odpověděla zavedením vlastních cel, která se vyšplhala až na 125 %. Čínský export do USA zaznamenal v druhé polovině roku 2025 výrazný propad.

Přestože na konci roku 2025 došlo k určitému zmírnění napětí, obchodní vztahy mezi oběma velmocemi zůstávají poznamenány vysokým napětím. Čína naznačila, že vyhodnocuje další obchodní jednání, ale trvá na tom, že USA musí prokázat „upřímnost“ a zrušit zavedená cla.

Peking reaguje na americká cla mnohostrannou strategií. Kromě recipročních cel kontroluje vývoz vzácných zemin a dalších strategických materiálů – surovin klíčových pro moderní technologie. Zároveň se zaměřuje na technologickou soběstačnost a strategii „dvojí cirkulace“, která má snížit závislost na zahraničních trzích.

Dopad na Česko

Pokračující obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou má znatelný dopad i na Českou republiku. České firmy jsou nuceny reagovat na obchodní válku a přizpůsobovat své strategie, včetně přesunu výroby blíže k americkému trhu.

„Dopad cel by nejprve pocítil automobilový průmysl, který by následně požadovala slevy po svých dodavatelích,“ varují analytici. Strukturální škody se projeví pomalu a mohou být nevratné.

Trumpovo nejnovější rozhodnutí ukazuje, že cla se stávají standardním nástrojem americké zahraniční politiky – ať už jde o ekonomický tlak, nebo geopolitické vyjednávání. Čína zatím drží tvrdou linii, ale zároveň dává najevo, že je otevřená dialogu.

Jak dlouho vydrží obě strany eskalovat napětí než si uvědomí, že v celní válce skutečně nejsou vítězové? A co to mezitím udělá s globálním obchodem a s českými firmami?

Zdroj info: Teraz.sk

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.