Aktuálně:

Trump a Grónsko: Když se geopolitika hraje podle pravidel realitní kanceláře

08.01.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trump a Grónsko: Když se geopolitika hraje podle pravidel realitní kanceláře

Donald Trump chce Grónsko. Ne jako turistickou destinaci, ne jako téma k večeři – chce ho vlastnit. A zatímco většina světa to vnímá jako další z jeho provokací, Bílý dům dal jasně najevo: získání arktického ostrova je pro USA prioritou národní bezpečnosti. Problém? Grónsko patří Dánsku a většina jeho obyvatel o americké občanství nestojí. Jenže Trump má plán. Vlastně hned čtyři.

Podpořit nezávislost (a pak ji využít)

Trumpova administrativa vsadila na chytrou kartu – podporu grónské nezávislosti. Vytvořila pozici zvláštního vyslance pro Grónsko, do níž jmenovala guvernéra Louisiany Jeffa Landryho s jasným cílem: „Učinit Grónsko součástí USA.“ Viceprezident JD Vance při březnové návštěvě ostrova mluvil o „sebeurčení“ a sliboval, že Amerika bude „jedinou zemí, která bude respektovat jejich suverenitu“. Respekt k suverenitě má vést k připojení k USA. Logika to není, ale strategie ano.

Podle průzkumu z roku 2025 by 56 procent Gróňanů hlasovalo pro nezávislost na Dánsku. Jenže připojení k Americe? To odmítá drtivá většina. Trumpova strategie proto připomíná ruský přístup k ovlivňování – kombinace offline a online taktik, budování zdání nevyhnutelnosti. Dánská zpravodajská služba už varovala před „vlivovými kampaněmi různého druhu“ zaměřenými na ostrov.

Nabídnout sladkou dohodu

Pokud by Grónsko skutečně získalo nezávislost, přichází na řadu americká nabídka. Přímé připojení jako 51. stát? To Gróňané nechtějí. Ale existuje jiná varianta – Compact of Free Association, dohoda o volném přidružení, jakou má Washington s Mikronésií, Marshallovými ostrovy nebo Palau.

Princip je jednoduchý: Amerika poskytuje ochranu, služby a volný obchod, výměnou za neomezený vojenský přístup na území. Pro Grónsko, které od Dánska slyší spíš o nákladech než o potřebě, by to mohla být lákavá alternativa.

„Dánsko nikdy neřeklo, že Grónsko ‚potřebuje‘,“ poznamenal grónský opoziční poslanec Kuno Fencker. „Dánsko říká, že jsme výdaj. Trump říká, že nás potřebuje. To je pozitivnější.“

Jenže Thomas Crosbie z Královské dánské obranné akademie varuje: „Trump má dlouhou historii zrazování lidí, s nimiž uzavřel dohody. Vzdát se území v naději na budoucí výhody? To by bylo opravdu nerozumné.“

Získat Evropu výměnným obchodem

Evropa, zejména dánští spojenci v EU, by jakýkoli pokus odtrhnout Grónsko od Kodaně vnímala jako zradu. Ale Trump má trumf: Ukrajinu.

Kyjev požaduje od USA dlouhodobé bezpečnostní záruky jako součást jakékoli mírové dohody s Ruskem. Washington váhá. Jeden z unijních diplomatů naznačil možný scénář: bezpečnost za bezpečnost – pevnější americké záruky pro Ukrajinu výměnou za rozšířenou roli USA v Grónsku.

Hořká pilulka? Možná. Ale alternativa – rozzlobit Trumpa – by mohla znamenat sankce, stažení z mírových jednání nebo dokonce podporu Putina proti Kyjevu. Cynismus to je, ale funguje.

Vojenská invaze (pokud selže vše ostatní)

A co když Grónsko – nebo Dánsko – řekne ne? Podle expertů by vojenské převzetí bylo technicky snadné. USA mají na grónské základně Pituffik stovky vojáků, v Nuuku konzulát a během arktického léta přibližně stovku příslušníků Národní gardy. Grónsko naproti tomu nemá žádnou armádu. Dánské síly na ostrově zahrnují čtyři hlídkové lodě, psí hlídky, několik vrtulníků a jedno hlídkové letadlo.

„USA by mohly obsadit Nuuk za půl hodiny nebo rychleji,“ odhaduje Lin Mortensgaard z Dánského institutu pro mezinárodní studia.

Trumpův poradce Stephen Miller to formuloval jasně: „Nikdo nebude bojovat s USA vojensky ohledně budoucnosti Grónska.“

Invaze by ovšem znamenala konec NATO – aliance nemůže fungovat, když její klíčový člen napadne jiného člena. Dánská premiérka Mette Frederiksenová to potvrdila: „Pokud USA vojensky zaútočí na jinou zemi NATO, bude to znamenat konec aliance.“

Co z toho plyne?

Trumpova strategie připomíná Putinův expanzionistický manuál – ovlivňování, ekonomické nabídky, hrozba silou. Rozdíl? Trump to dělá vůči spojenci.

Grónsko je pro USA geopoliticky klíčové – nerostné bohatství, arktická pozice, odstrašení Ruska a Číny. Ale cesta, kterou si Trump zvolil, může stát Ameriku víc, než získá. Důvěru spojenců, stabilitu NATO, mezinárodní pověst.

Jak řekla dánská europoslankyně Stine Bosse: „Pan Trump o věcech mluví a pak je dělá. Kdybyste byli jedním z obyvatel Grónska, byli byste velmi znepokojeni.“

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.