Aktuálně:

Trump zvažuje vojenskou akci proti Grónsku. NATO čelí své největší krizi

08.01.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trump zvažuje vojenskou akci proti Grónsku. NATO čelí své největší krizi

Bílý dům potvrdil, že prezident Donald Trump diskutuje „řadu možností“ k získání Grónska – včetně použití vojenské síly. Prohlášení přišlo jen hodiny poté, co sedm evropských zemí varovalo před porušením základních principů NATO. Transatlantická aliance se ocitá v nejhlubší krizi od svého založení.

Když spojenec vyhrožuje invazí

„Prezident a jeho tým diskutují řadu možností, jak dosáhnout tohoto důležitého cíle zahraniční politiky, a samozřejmě využití americké armády je vždy možností, kterou má vrchní velitel k dispozici,“ prohlásila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.

Tohle je poprvé, kdy americká administrativa explicitně připouští vojenský scénář vůči území spojence. Nejde o diplomatickou hru slov ani o rétoriku pro domácí publikum. Jde o otevřenou výhrůžku.

Trump označil získání Grónska za „prioritu národní bezpečnosti“ a klíčový nástroj k odstrašení protivníků v arktickém regionu. Po sobotní operaci speciálních sil proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi americký prezident opakovaně zdůrazňuje, že USA mají právo dělat cokoli, co považují za nutné pro svou bezpečnost a ekonomické zájmy v západní polokouli.

Jenže Grónsko není Venezuela. Je to autonomní území Dánska, členského státu NATO. A vojenská akce proti němu by znamenala porušení článku 5 aliance, který definuje útok na jednoho člena jako útok na všechny.

Evropa reaguje – ale jak?

Dánsko, Británie, Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Polsko vydaly společné prohlášení, v němž zdůraznily, že „bezpečnost v Arktidě musí být dosažena kolektivně, ve spolupráci se spojenci v NATO včetně Spojených států, a to dodržováním principů Charty OSN, včetně suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic.“

Diplomaticky formulované, ale v kontextu jasné: pokud USA zaútočí na Grónsko, NATO skončí.

Jak poznamenal jeden z anonymních evropských diplomatů: „Nikdo nebude s USA vojensky bojovat o budoucnost Grónska. Pokud se Spojené státy rozhodnou vojensky napadnout jinou zemi NATO, pak by všechno skončilo – NATO a tím i bezpečnostní uspořádání po druhé světové válce.“

Dánsko a grónská vláda opakovaně zdůraznily, že „Grónsko není na prodej“ a že americké ambice jsou „absurdní“. Kodaň dříve signalizovala ochotu k posílení americké vojenské přítomnosti na ostrově – což však Trumpa zjevně nezajímá. Chce úplnou kontrolu.

Proč právě Grónsko?

Strategická hodnota Grónska je nesporná. Ostrov leží mezi Arktickým oceánem a severním Atlantikem, kontroluje klíčové námořní cesty a disponuje obrovskými zásobami vzácných kovů a nerostů. V kontextu geopolitického soupeření s Ruskem a Čínou v Arktidě je jeho význam ještě větší.

USA tam už mají vojenskou základnu v Thule a v roce 2020 otevřely konzulát v hlavním městě Nuuku. Přesto Trump zjevně považuje současný stav za nedostatečný. Jeho rétorika připomíná spíše 19. století než moderní mezinárodní vztahy – a právě to vyvolává v Evropě paniku.

Co to znamená pro nás?

Vztahy mezi USA a Evropou se ocitly v nejhlubší krizi za poslední desetiletí. A tentokrát nejde o obchodní spory nebo rozpočet NATO. Jde o to, zda má smysl mluvit o „západní alianci“, když její hlavní garant otevřeně zvažuje vojenskou akci proti jednomu ze svých členů. Jak poznamenal dánský ministr zahraničí: „Vyhrožování, nátlak a řeči o anexi nemají mezi přáteli místo.“ Jenže co když už nejsme přátelé?

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.